Aféra profesorky Sykové: Kdo za to může

Skandál kolem profesorky Evy Sykové ilustruje několik důležitých aspektů a problémů současného výzkumu. A je třeba zdůraznit, že rozhodně nejsou českou specialitou: i v těch nejvyspělejších zemích se setkáváme s podobnými či ještě horšími případy. Zkusme tedy tato selhání pojmenovat.

Nafukování vědeckých výsledků a role médií

Až příliš často se setkáváme s tím, že někteří vědci a vědkyně ohlašují veřejnosti své objevy léků proti rakovině či léčebných postupů založených na kmenových buňkách, aniž by účinnost takových léků a terapeutických postupů nejprve důkladně prověřili náročnými standardními klinickými pokusy a poté výsledky řádně publikovali v odborném tisku.

Jako nadějné léky jsou veřejnosti prezentovány látky, které se takto jeví pouze v preklinických testech („ve zkumavce“, případně na zvířecích modelech) a teprve mají být klinicky testovány ve standardních klinických studiích (ty mají tři fáze a trvají celkem několik let). Takoví badatelé nezaslouženě sklízejí krátkodobý obdiv laiků (včetně vědců z jiných oborů, kteří do věci nevidí). A za pár let už se nikdo neptá, jak ten slibný lék vlastně nakonec dopadl. Média se mezitím věnují už zase jinému „převratnému objevu“.

Je v pořádku, když se veřejně mluví i o pokrocích na úrovni základního výzkumu, ale je třeba vždy jasně říci, jak daleko je odtud k případnému skutečnému léku. Málo se ví, že z látek, které se jeví jako nadějné (v prvotní laboratorní fázi), se opravdovými léky stane jen asi jedna tisícina, a že celkové náklady důkladného klinického testování těch opravdu nadějných látek se pohybují ve stovkách milionů dolarů (přičemž většina i těch nejnadějnějších látek nakonec jako léky schválena není).

Svou roli hraje i pokušení mediální slávy. Je skvělé, že máme řadu novinářů, kteří se věnují psaní o vědě, výzkumu a nových technologiích. Někteří z nich se ovšem podílejí na onom „nafukování“ významu vědeckých výsledků. Naštěstí existují i novináři, kteří se na dění v české vědě dívají objektivně a kriticky a vědecké komunitě tím poskytují nesmírnou službu. To se jasně ukázalo i v nynější aféře: televizní redaktorka Markéta Dobiášová (pořad Reportéři ČT) si zaslouží velké poděkování a obdiv.

Snaha vykazovat praktické výsledky základního výzkumu

Veřejnost a politici po celém světě mají v podstatě oprávněná, ale někdy nerealisticky přehnaná očekávání, pokud jde o „uplatnění vědeckých výsledků v praxi“. Tato snaha je stále více stimulována různými programy grantových agentur, které se snaží (často dosti nepromyšleně) podporovat aplikovaný výzkum, průmyslový vývoj a inovace. Snad všichni si ještě pamatujeme pokus o „Topolánkovu reformu“ z roku 2008, jejíž ústřední slogan zněl: „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“.