PODCAST: Brzy ráno panák whisky, potom mořská nemoc. Reportér na plavbě Skotskem

Svět se nám zúžil. Dlouhé hodiny trávíme na otevřeném moři, které části posádky způsobuje nevolnost, zatímco druhá část se kochá například pohledem na místní zvířenu. Postupně vidíme delfíny, papuchalky, tuleně, marně zatím vyhlížíme velrybu. Když se pak na obzoru zjeví pevnina, z jejího břehu na nás spolehlivě a lákavě svítí alespoň jedna palírna whisky.

Podcast natáčíme v den, kdy jsme jednu z nich museli navštívit (a tím pádem ochutnat čtyři vzorky) už v devět ráno, ale za to nemůžeme, plnili jsme kapitánův příkaz: „Jsou tady velké přílivové proudy a po poledni bychom se už na další ostrov nedostali, takže honem,“ hnal nás z lodi, zatímco si zapaloval fajfku a do hustého plnovousu mumlal cosi jako: „Stejně jste alkoholici a ráno tu svou whisky pijete tajně ve spacáku, tak to holt jednou dělejte legálně.“

V dalším skotském díle podcastu Host Reportéra kapitán samozřejmě vysvětlí, proč se na palubě neťuká skleničkami, ale pouze prsty: „Cinkáním skla se totiž budí mrtví námořníci, kteří pak chtějí ty živé stáhnout na dno.“

Zajímavě vysvětluje i známou pověru o tom, že kdo si zapálí cigaretu o plamen svíčky, ten způsobí námořníkovu smrt.

„Podle mě by se pochopitelně měla dodržovat,“ říká, „ale v tomto případě byl důvod jejího vzniku spíše ekonomický. Spousta námořníků měla na pevnině ještě jedno zaměstnání, často právě výrobu sirek. A logicky je štvali lidé, kteří oheň zapalovali jinak, protože je tím svým neškrtáním připravovali o práci a o výdělek.“

Více než hodinový podcast z paluby třináctimetrové plachetnice (kotvící u břehu skotského ostrova) si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.