Soláry jsou zpět. Tentokrát bez baronů

Vypadá to, jako by se opakovala třináct let stará minulost, ale nyní je to ve všech důležitých ohledech jiné.

První fotovoltaická vlna v letech 2009–2010 sebrala Čechům nadlouho chuť podporovat a stavět nové fotovoltaické elektrárny. Avšak výrazný růst cen elektřiny v posledních dvou letech, touha po energetické soběstačnosti a masivně propagovaná investiční podpora přesvědčily mnohé jít do toho znovu. Instalace solárů, která se významně rozjela už minulý rok, letos nabrala na obrátkách. V lednu bylo v síti celkem 70 tisíc fotovoltaických zdrojů, v polovině roku už 116 tisíc.

A z pohledu toho, co nás čeká, jsou tyto desítky tisíc především nově osazených střech pořád ještě drobné.

„Jsme teprve na prahu boomu té opravdu velké fotovoltaiky,“ říká ředitel Asociace pro akumulaci AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek. Do fotovoltaických projektů totiž míří část obrovského balíku peněz, které Evropská unie získává dražbou emisních povolenek. „Letos poprvé jsou připojovány velké projekty, které čerpají peníze z Modernizačního fondu, kde jsou stovky miliard korun z povolenek. To je klíčový motor rozvoje velkých obnovitelných zdrojů u nás. Očekáváme, že letos se navýší instalovaný výkon fotovoltaiky minimálně o jeden gigawatt.“

I to je ale nejspíš teprve začátek. Distribuční společnosti totiž přijaly žádosti na připojení neuvěřitelných 18–20 gigawattů. To je ekvivalent výkonu nějakých osmi devíti temelínských jaderných elektráren a zároveň číslo, které je dvakrát až třikrát vyšší než současné letní zatížení soustavy, tedy okamžitá spotřeba klasického letního dne. „Čísla z již uzavřených smluv o připojení nebo smluv o smlouvách budoucích o připojení jsou skutečně téměř takto vysoká. Neznamená to ale, že všechny tyto výrobny budou nakonec uvedeny do provozu,“ říká mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.