Nabídneme investice do posilování Evropy, říká šéf českého Amundi

Loňský rok byl ve znamení poklesu prakticky všech investičních aktiv: akcií, dluhopisů, nemovitostí... Co bylo hlavní příčinou?

Rok 2022 byl jedním z nejhorších od velké krize v roce 1929, tak špatné byly pro investice snad jen dva tři jiné roky za posledních sto let. U dluhopisů se na tom podepsal růst úrokových sazeb. Ten sám nebyl tak dramatický, ale byla to změna proti tomu, na co byly trhy posledních třicet čtyřicet let zvyklé. To pak vedlo k významnému poklesu cen dluhopisů.

 

Padaly ovšem i akcie a akciové indexy, nebo alespoň většina z nich.

To je samozřejmě pravda. V tomto případě měly velký vliv obavy z celkové geopolitické situace. Největší roli samozřejmě hrála válka na Ukrajině, ale také třeba dění kolem Číny a Tchaj-wanu. K tomu se přidala inflace, jež vedla k už zmiňovanému růstu sazeb, který se také podílel na poklesu ohodnocení akcií. V některých zemích k tomu navíc přibyly obavy z recese. To všechno dohromady vedlo k poklesu akciových i dluhopisových trhů.

 

Navíc v předcházejícím období například technologické akcie výrazně rostly.

Samozřejmě, během posledních let zaznamenaly většinou významný nárůst a nyní přišla korekce tohoto stavu. Technologické akcie navíc bývají citlivější než ostatní právě na růst úrokových sazeb, proto je nyní ta korekce cen směrem dolů výraznější.

 

Už jsme si zvykli

Jak se mění investorské klima v letošním roce? Dá se očekávat, že bude pro investory příznivější?

Díky poklesu trhu v roce 2022 by investoři měli hledat příležitosti. Trh může být stále poměrně volatilní, ale obecně by investorské prostředí mělo být lepší než loni. Naznačuje to několik různých signálů.

 

Které to jsou? Patří mezi ně úrokové sazby?

Většina odborníků se shoduje, že úrokové sazby v globálním měřítku už příliš mnoho neporostou. Podle nich před sebou možná máme ještě jeden či dva kroky ze strany amerického Fed či Evropské centrální banky. Lze asi také očekávat postupné zklidňování inflace.

 

Geopolitické napětí ale zatím nemizí…

Nikoli, válka na Ukrajině stále trvá a další vývoj v tuto chvíli neumíme odhadnout. Svět se ale už více naučil s tímto faktorem žít. Zareagovali jsme v oblasti dodávek surovin pro energetiku, přenastavují se dodavatelské a obchodní řetězce, ubylo nejistoty a paniky na trzích.

 

Naučili jsme se lépe zvládat i vysoké ceny energií?

Svým způsobem ano. A zároveň platí, že i když jsou jejich ceny vysoké, nejsou až tak dramatické, jak se před nedávnem očekávalo.

 

Zmínil jste aktuální situaci kolem některých bank. Nemůže z tohoto směru přijít na trhy nová vlna obav?

To samozřejmě nelze odhadnout předem, emoce jsou nevyzpytatelné. Určitě máme ale mnohem pečlivější regulaci, mnohem přísnější pravidla i kapitálové požadavky na banky, než tomu bylo při finanční krizi před patnácti lety. V tomto směru je situace nesrovnatelně lepší.

 

Kouzlo krátkých investic

Jednou z dobrých možností letošního roku mají být podle řady expertů dluhopisy. Sdílíte tento názor?

Myslím, že tomu tak je. Pokud předpokládáme postupný pokles úrokových sazeb, můžeme odhadnout, že hodnota dluhopisů poroste. Tato vzájemná závislost mezi výší úrokových sazeb a hodnotou dluhopisů dlouhodobě funguje. Proto můžeme říct, že investice do dobře úročených a dobře zajištěných – to zdůrazňuji – dluhopisů může být nyní opravdu zajímavá.

 

Jediný problém je, že teď nevíme, v jakém horizontu budou úrokové sazby klesat.

Ano, můžeme tušit, že se bude inflace v čase zklidňovat, ale nevíme, jakým tempem. Tím pádem také nevíme, jak budou v návaznosti na pokles inflace klesat také základní úrokové sazby jednotlivých centrálních bank. Přesto lze odhadovat, že popularita dluhopisů v investorských portfoliích poroste.

 

Jaké další prvky do těch portfolií patří?

Dobré investiční portfolio má být obecně co nejvíce diverzifikováno, to je známá věc. Mluvili jsme o dluhopisech, ty do portfolia určitě patří. Samozřejmě také akcie, a to nejlépe oborově i geograficky diverzifikované. To znamená nejen akcie evropské, ale také americké nebo třeba asijské. Do hlavních investičních kategorií spadají bezpochyby také nemovitosti, ty by měly být v celkovém portfoliu zastoupené také. V poslední době jsou čím dál populárnější investice do private equity, tedy do podílů ve firmách. Ukazuje se totiž, že z dlouhodobého hlediska mívají velmi hezký výnos. V tomto případě ovšem hovoříme o potřebě delšího investičního horizontu, řekněme osm až deset let, což není pro každého investora.

 

V minulých letech byly velmi populární různé formy alternativních investic. Od kryptoměn až po umění či víno… Jak se díváte na tento typ investic?

Jako určitý doplněk mohou být zajímavé, v malé míře. Například v případě uměleckých děl či vína mohou přinášet také emocionální potěšení. Já osobně mám rád víno, takže mi bude dělat radost zkoumat investiční příležitosti v téhle oblasti. Dovedu si představit, že lahev vína nebo obraz jsou pro mnoho lidí o poznání konkrétnější než třeba vládní dluhopis. Rozhodně bych proti takové investici nic neměl, ale pořád mluvíme o velmi malém procentu z celkového portfolia.

 

Fenoménem posledního roku jsou investice do krátkodobých fondů peněžního trhu. V těch se na českém trhu významně angažovala i vaše společnost.

Takzvané krátkodobé fondy jsou nyní na českém trhu mimořádně populární. Opět je to důsledek růstu úrokových sazeb. Lidé jsou chytří, a když vidí, že mohou získat výnos až pěti procent v krátkodobém fondu na jeden rok, navíc téměř bez rizika, nenechají si takovou příležitost ujít. Investiční společnosti, samozřejmě včetně té naší, jim rády takovou příležitost nabídnou.

 

Sázka na Evropu

Zastavme se nyní u vaší společnosti. Jaké jsou hlavní letošní plány Amundi na českém trhu?

Krátkodobé fondy aktuálně představují významnou část našeho byznysu. V tomto směru rozhodně budeme pokračovat. Uvidíme, jak se bude vyvíjet celkové tržní prostředí a jak dlouho budou tyto fondy díky úrokovým sazbám výhodné. Zároveň nabízíme střednědobé fondy typu „buy and watch“, tedy s konzervativní strategií „kup a sleduj“. To jsou fondy složené z korporátních dluhopisů, kde je doporučený investiční horizont čtyři až pět let. Zatím jsou to fondy obecné, široce rozkročené do řady různých oborů. Nyní chystáme fondy tematické.

 

Co to znamená?

Že to stále budou fondy složené z korporátních dluhopisů řady různých společností, ovšem s podobným zaměřením. Pro řadu investorů může být lákavá sázka na určitý obor, v němž vidí budoucnost. Fond typu „buy and watch“ jim zároveň zachová přijatelné rozložení rizika díky investicím do řady dluhopisů zároveň. Můžeme tak vytvořit například fond zaměřený na environmentální podnikání, na investice v oblasti vodního hospodářství či další různé obory. V nedávné době jsme spustili fond zaměřený na strategickou evropskou soběstačnost.

 

Jak vypadá obor „evropská soběstačnost“?

Jedním z důsledků covidu i ruské agrese na Ukrajině jsou mnohem silnější tendence k tomu, aby si Evropa přesunula část produkce ze vzdálených destinací zpět na své území. Dobrým příkladem může být například farmaceutický průmysl, kde je silná společenská poptávka po tom, aby se výroba účinných látek a léčiv více odehrávala v Evropě. Podobné tendence vidíme v energetice, potravinářství a dalších oborech.

 

Takže pokud se nějaký farmaceutický koncern rozhodne budovat evropskou továrnu a vydá na to dluhopisy, mohla by to být příležitost právě pro onen „fond evropské suverenity“?

Ano, to teoreticky může být zrovna ten případ. Myslím, že téma „obnovy Evropy“ je pro investory docela srozumitelné. A protože pořád mluvíme o investici, můžeme na jedné straně brát v potaz, že by farmaceutické firmě s větší částí produkce v Evropě nejspíš narostly náklady, na druhé straně by měla zajištěnu větší stabilitu produkce, a tím pádem i dodávek na evropské trhy.

 

Jaké cíle si Amundi v Česku pro letošní rok stanovila?

Díky mimořádnému zájmu o krátkodobé fondy, o němž již byla řeč, byl loňský rok historicky nejúspěšnější v získávání nových vkladů. Za to samozřejmě musíme poděkovat i svým partnerům z Komerční banky a UniCredit banky, které pro naše investiční produkty představují hlavní prodejní kanál. Co nejlepších výsledků chceme pochopitelně dosáhnout i letos. Zajímá nás ovšem také náš tržní podíl. V současné době jsme trojkou na trhu za Českou spořitelnou a ČSOB, takže se jim chceme zase o nějaký kousek přiblížit.

 

Propagovat Česko v Paříži

Do čela české části Amundi jste se postavil teprve před pár měsíci. Jaké klíčové úkoly před sebou vidíte?

Jako osobní úkol mám podrobné a důkladné poznání českého trhu a také studium češtiny. Ve firmě chci s kolegy co nejdříve připravit střednědobý plán na příštích tři až pět let. To nám pomůže nejen při našem vlastním fungování, ale také při diskusích s pařížskou centrálou o tom, proč má smysl investovat do dalšího rozvoje v České republice.

 

Z pařížské perspektivy může být Česko jen takovým menším trhem…

A s tím souvisí můj třetí cíl, chci v rámci naší globální struktury propagovat českou pobočku i Česko jako celek. Amundi je evropským lídrem ve správě aktiv a působí v pětatřiceti zemích světa. Český trh je sice zajímavý, ale určitě není mezi největšími. Já tu ale vidím velký potenciál a chtěl bych ho co nejlépe prezentovat. Mohla by mi v tom pomoci i má předchozí praxe, kdy jsem se v naší skupině patnáct let věnoval oblasti komunikace.

 

Jak vnímáte po pracovní stránce rozdíl mezi českým a francouzským prostředím?

Soukromě jsem znal Česko z minulých cest a z dovolené. V pracovní oblasti vidím největší rozdíl v sebevědomí a prezentaci nápadů i výsledků. Zatímco Francouzi se často mají tendenci spíše přeceňovat, Češi mi často připadají až příliš skromní. Proto se snažím kolegům zdůrazňovat, ať se nebojí ukázat, jak jsou dobří. Protože doopravdy jsou.