GLOSY: Gramofon, Gruša, opera

9. listopadu 2014

Kulturní glosy: Jan Haubert z Visacího zámku píše o své lásce ke gramofonovým deskám, Pavel Kohout vzpomíná na Jiřího Grušu a Vojtěch Varyš chválí opery v ND.

Nacházení ztraceného času

Gramofonové desky miluji už dlouho. V šestnácti jsem stále obhlížel oba karlovarské hudební obchody, nemají-li novinky. Získal jsem pěknou kolekci československého jazzrocku, polské alternativy a maďarského hardrocku. Desky západních kapel se daly koupit jen na černém trhu za nekřesťanské peníze. Ale byly tak krásné! Rozevírací obaly, vnitřní futrály, vložené listy s texty, barevné etikety uprostřed černého kotouče. Nemohl jsem si však dovolit ty vzácné kusy shromažďovat, s těžkým srdcem jsem je musel zas prodávat, abych měl na další.

Po sametové revoluci se rocko­vé desky najednou prodávaly všude, ale výběr nebyl valný a jednalo se většinou o licenční výlisky s odbytými obaly. A vzápětí se objevilo titěrné, zato velkoobjemové CD a rychle vytlačilo vinyly z trhu. Na přelomu tisíciletí už člověk na gramofonovou desku téměř nenarazil. Nemám dýdžeje v přehnané úctě, ale dobrých dvacet let zachraňovali gramofonovou kulturu před naprostým zapomněním. CD a digitální nahrávky se nakonec rozšířily tak mohutně, že úplně ztratily cenu. Cédéčka se přepalují a MP3 se stahují zadarmo. Hudební firmy ale něco prodávat musí, takže se vracejí k vinylu. Konečně, čtyřicet let po vydání, si mohu koupit originální, v igelitu zatavené album Black Sabbath, Patti Smith nebo Boba Marleyho. A úplně nejlepší je, když při šmejdění v regálech narazím na LP, které jsem kdysi měl, líbilo se mi, ale pak jsem na ně úplně zapomněl. Hledání ztraceného času de luxe!

JAN HAUBERT, VISACÍ ZÁMEK

Literatura: Málo bylo Gruši

Jiří Gruša, signatář Charty 77 zahnaný do exilu, demonstroval v roce 1989 před bonnskou ambasádou ČSSR, které veleli velvyslanec Kadnár s šéfkomunistou Kopeckým. Za rok v ní Kadnára vystřídal. Později ve Vídni čelil kontrolám, jež na něho vysílal nadřízený na ministerstvu – Kopecký… (Havel: To jsou paradoxy!)

Podpořte Reportér sdílením článku