Čínský byznys na vlastní kůži

ilustrace Reportér magazín.

Z četby internetových serverů a z televize se zdá, jako by v česko-čínských obchodních vztazích právě probíhal velký skok vpřed. Čeští politici si v Pekingu či Šanghaji podávají dveře, radují se z náhle obnovených skvělých kontaktů a doufají v nové velké čínské investice. Při bližším pohledu to však s čínským boomem v Česku není zdaleka tak horké. Alespoň zatím.

Hlavní vyslanci čínského byznysu v České republice se s nadsázkou řečeno jmenují kuře kung-pao, křehká kachna, rýžové nudle – a pak Jaroslav Tvrdík. Čínskou restauraci lze totiž najít na kaž­dém rohu, včetně českých maloměst. A Jaroslav Tvrdík je nepřehlédnutelnou postavou „globálního oteplování“ v česko-čínských vztazích.

Navzdory velkým slovům zůstává nejviditelnější stopou čínského podnikání v Česku právě oblast pohostinství a obchodu. Čerstvě ještě přibyly počínštěné dresy fotbalistů pražské Slavie – ovšem i tato investice je spojena s Jaroslavem Tvrdíkem. Ale jiné sektory? „Čínský kapitál aktuálně evidujeme jen u 41 firem, které podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu,“ říká analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Což není mnoho.

Celková statistika hovoří jasně: čínský kapitál se zatím v Česku zhmotnil pouze v 0,36 % všech zahraničních investic. „Z pohledu celkových čínských investic ve světě je Česká republika pro Čínu takřka pod rozlišovací úrovní,“ uvádí Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků. V České republice však čínské investice poutají velkou pozornost – patrně větší, než jim z hlediska objemu přísluší. I když je spravedlivé říci, že v poslední době se opravdu zvýšily.

O čínskou přízeň dnes stojí ledaskdo: Británie, jejíž královna Alžběta II. loni v Buckinghamském paláci hostila čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, i český prezident Zeman, který se už od loňského září těší na to, že jeho čínský protějšek „snad v prvním čtvrtletí 2016“ dorazí do Prahy.

Ačkoli čínská ekonomika v poslední době nešlape takovým tempem jako dříve a čínská burza se v lednu propadla na své čtrnáctiměsíční minimum, je pravděpodobné, že čínská chuť investovat bude trvat i nadále. Změnit by se to mohlo, jen kdyby do země přišla nějaká opravdu velká krize.

Podpořte Reportér sdílením článku