Drahošova kampaň: příběh pana Manažera

Má v nájmu majetky, o které za podivných okolností přišla jednadevadesátiletá paní. Inkasoval dotaci na kompostárnu, kterou nelze najít. Pracoval pro ODS, poté seděl ve společnosti chystající podivné zakázky pro Davida Ratha. Sám se nejčastěji označuje za krizového manažera. Dnes Jakub Kleindienst vede volební kampaň prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.

Marie Brázdová už je opět jen bývalou zámeckou paní. Její rodině vzali zámek Líčkov s rozsáhlými pozemky nacisté, pak komunisté. Teď ho ztratila potřetí: možná nadobro – pokud se jí to u soudů nepodaří zvrátit.

„Kdybych neměla nejbližší okolo sebe, neměla bych ani na chleba. Vzala bych klacky,“ říká o svých francouzských holích, „došourala se na věž a skočila,“ vypráví v hlavní zámecké místnosti vyzdobené plátny jejího životního partnera, malíře Oskara Brázdy. „Když odsud odešly státní statky, bylo to hrozné, jak to tady vypadalo. Já to dala dohromady. Byly tady svatby, koncerty, každý týden dva tři zájezdy. Mně to potom asi nemyslelo a nalítla jsem těm lumpům,“ vypráví a lítostí se jí často láme hlas. „Já jsem myslela, že Líčkov rozkvete. Místo toho všechno vykradli a zničili. Já teď nesmím umřít, musím vydržet…“

K setkání s paní Brázdovou došlo během zkoumání podnikání Jakuba Klein­diensta, šéfa volební kampaně Jiřího Drahoše. Magazín Reportér se rozhodl před volbami věnovat blízkému okolí hlavních kandidátů na prezidenta České republiky. Jak se totiž ukázalo během posledních let s prezidentem Milošem Zemanem, s osobností budoucí hlavy státu se fakticky vybírají i jeho nejbližší nevolení spolupracovníci. A je proto důležité znát a zkoumat i je.

Společnost Jakuba Kleindiensta ve zmíněném Líčkově hospodaří, na polnosti bere dotace a podle rodiny paní Brázdové ukradené hospodářství cíleně zplundrovala. Jakub Kleindienst naopak říká, že přispěl k rozvoji líčkovského hospodářství, a tvrzení paní Brázdové pokládá za účelová. Uvádí, že se spory o majetek nemá nic společného, protože hospodářství má v nájmu. „Já s paní Brázdovou nemám žádný vztah. Když si koupíte auto z druhé ruky, také nezkoumáte, jestli s ním předtím někdo někoho zabil,“ říká.

Bez peněz

Poslouchat jedenadevadesátiletou paní, jak při vyprávění o Líčkově pláče, není úplně snadné. Sedíme společně s paní Brázdovou a jejím o dvě generace mladším prasynovcem u dlouhého zámeckého stolu. Káva rychle stydne a od úst se nám zimou kouří. Sedíme v bundách, netopí se, šetří se tady každá koruna.

Podpořte Reportér sdílením článku