Umírání politické debaty
25. června 2023
Reportér 07/2023 · Číslo 107
Umírání politické debaty
foto ČTK/Profimedia.cz
Široce sdílený obdiv k výsledkům marketingu Andreje Babiše vedl k tomu, že se jeho styl postupně rozhodly více či méně úspěšně převzít prakticky všechny politické síly v zemi. Výsledkem bylo viditelné zlepšování vizuální a emoční stránky politických kampaní – a také zanedbávání programové práce. Politické programy přestaly být oporou osobních soubojů, což vedlo k faktické smrti politického dialogu, píše novinář Martin Čaban a odpovídá tak v eseji na tradiční otázku magazínu Reportér, co je zásadním problémem dneška. „Tento trend je o to vážnější, že mnoho systémů, například důchodový či zdravotní, které byly nastaveny v prvních letech existence Česka, se vyčerpávají a potřebují změnu,“ říká komentátor.
Nikdy to nebyla idyla. Ani nemohla být. Představa, že politický dialog mezi vládou a opozicí se bude odehrávat na úrovni čistě racionálních argumentů, je prostě naivní. Přesto se v posledních letech hlavní účastníci politických střetů míjejí v debatách o takový kus, že už se téměř nedá mluvit o dialogu nebo souboji myšlenek.
Co považujete za zásadní problém dneška?
Lidé různých názorů z pravé, levé i střední části politického spektra, s nimiž ne každý nutně souhlasí – takoví jsou autoři seriálu esejí odpovídajících na otázku: Co je zásadní problém dneška?
Velká část politické komunikace se přesunula na sociální sítě. Tam je ale určena primárně maximálnímu množství stávajících nebo potenciálních voličů, nikoli politickým soupeřům, s nimiž se „na sítích“ dialog vést nemusí a také nevede.
Základní platforma pro veřejnou výměnu politických názorů, tedy parlamentní kolbiště, a především plénum Poslanecké sněmovny rovněž postupně ztrácí svou funkci. Projev u parlamentního řečnického pultíku jako by sloužil už jen dvěma účelům – buď k vyplnění času, aby se dalo jednání zdržovat, obstruovat, anebo k tomu, aby z videozáznamu bylo možné vystřihnout úderný tříminutový klip na Facebook či Instagram. Ani v jednom případě nijak nezáleží na tom, co danému projevu předcházelo, na co reagoval, co zaznělo po něm.
Jistě, také v soubojích Václava Klause s Milošem Zemanem, Mirka Topolánka s Jiřím Paroubkem nebo téměř kohokoli s Davidem Rathem bývalo vždy hodně emocí, osobních útoků a vypjatých situací. Je ale nutné si všimnout, že při tehdejších, byť i osobních soubojích měli jejich aktéři za zády silné politické strany vybavené silnými ideologiemi a silnými programy.
Avšak zatímco osobní a emoční rovinu politické konfrontace dotáhl marketing pracující s moderními technologiemi k dokonalosti, ideová výbava a program se do značné míry ztratily v minulosti.
Podpořte Reportér sdílením článku
Od března 2020 pracuje v redakci Seznam Zpráv – zaměřuje se na politiku, ekonomiku a zdravotnictví.
VÝBĚR DNE
