Velká hra o ČEZ. Dva plány, jak zestátnit výrobu elektřiny

Bude to obchod evropského významu, jeho dopady ale pocítíme především my Češi. Půjde v něm o stovky miliard i o budoucnost tuzemské energetiky. Stát se zároveň bude snažit vypořádat s nejvlivnějšími lidmi českého byznysu. Není divu, že se vládní koalice zatím nedokázala rozhodnout, jak postupovat. Podle informací magazínu Reportér jsou na stole dvě varianty.

Ta první je přímočará. Stát vykoupí postupně všechny akcionáře a stane se jediným vlastníkem ČEZ. Na tento obchod se menšinoví akcionáři těší už léta, kvůli němu překonala cena akcií počátkem května hranici 1 200 korun a minoritní podílníci věří, že by mohla být cena na akcii ještě výrazně vyšší. Konečná hodnota této „kompletní“ varianty ale nakonec nemusí být politicky únosná.

Proto je tu i druhá, o něco komplikovanější možnost. Tu podle neoficiálních informací upřednostňuje i vedení firmy, byť pracuje s oběma verzemi. Stát by díky ní pro tuto chvíli ušetřil desítky, až stovky miliard korun. Koupil by jen menší množství akcií a ty zbylé by se přeměnily na podíl v nevýrobní části ČEZ, která by po rozdělení vznikla.

Důvodem pro „zestátňování“ ČEZ je plánovaná investice do jaderných zdrojů. V plánu je výstavba čtyř velkých bloků a až deseti malých modulárních reaktorů.

„Při současných technologických možnostech a strategickém pohledu na rizika závislosti na dodávkách plynu se výstavba jaderných bloků jeví jako správné řešení,“ říká za ministerstvo průmyslu a obchodu mluvčí Marek Vošahlík.

Na potřebě výstavby dalších jaderných zdrojů panuje shoda na politické scéně i u velké části odborné veřejnosti.