Agrofert a dotace. Umíme to podojit

Report

Jak je to doopravdy s dotacemi, které tečou do holdingu Agrofert? Ať se celé dotace klidně zruší, vykřikuje Andrej Babiš. Ve skutečnosti jsou pro jeho holding stále podstatnějším zdrojem příjmů a neustále výrazně rostou. A porostou dál – stát se stará o to, aby si na peníze mohly mnohem lépe sáhnout i velké firmy.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jak je to doopravdy s dotacemi, které tečou do holdingu Agrofert? Ať se celé dotace klidně zruší, vykřikuje Andrej Babiš. Ve skutečnosti jsou pro jeho holding stále podstatnějším zdrojem příjmů a neustále výrazně rostou. A porostou dál – stát se stará o to, aby si na peníze mohly mnohem lépe sáhnout i velké firmy.

Kromě toho, že už je pomalu líp, to má Andrej Babiš spočítané. Přesně řečeno – zatímco jeho politická strana měla před časem heslo „ANO, bude líp“, jeho impérium Agrofert spustilo nedávno oficiální kampaň s heslem „Máme to spočítané“: ta tvrdí, že holding z dotací moc nečerpá, naopak platí velké daně a přispívá na charitu. Stejné poselství ostatně šířil majitel a ministr financí Andrej Babiš v dlouhém a vzrušeném projevu na mimořádné březnové schůzi Poslanecké sněmovny, která se zabývala padesátimilionovou dotací na budování Farmy Čapí hnízdo. Areál původně patřil Agrofertu, posléze, v době udělení dotace určené pro malé a střední podnikatele, vlastnili Čapí hnízdo Babišovi rodinní příslušníci (tedy alespoň to tvrdí Babiš), nakonec se farma vrátila opět k firmám Andreje Babiše.

Kromě často se opakujících slov „milion“, „miliarda“ a „Kalousek“ zazněla v Babišově projevu i věta: „Ale já s tím nemám problém, nechť zruší všechny dotace.“ Při detailním pohledu na podnikání jeho impéria jde o pozoruhodné prohlášení. Podle dostupných údajů je totiž skupina Agrofert již nyní největším soukromým příjemcem dotací v České republice. Příjemcem, jehož dotační apetit v posledních letech roste a jenž navíc postupně přijde o oblíbený argument, že jejich přísun vlastně schválily minulé vlády (včetně Babišem v projevu sedmatřicetkrát zmíněného Miroslava Kalouska).

U druhé porce, 650 miliard korun z evropských fondů určené pro období let 2014 až 2020, totiž Babiš sedí od počátku v roli ministra financí a šéfa vládní strany.

 

Kouzelné slovo „český“

Co tvrdí Agrofert v reklamní kampani a co v zásadě opakoval Andrej Babiš ve zmíněném projevu? Na jednu korunu získanou z dotací prý Agrofert deset odvede. Za devět let zaplatil Agrofert na dani z příjmů a odvodech 19,7 miliardy, opačným směrem, tedy z veřejných rozpočtů a různých dotací, přiteklo do Agrofertu jen 1,9 miliardy. „Takže méně než desetina. Tak už nelžete, že dostává moje firma více dotací, než odvádí,“ hřímal Andrej Babiš. Podle něj nelze z částky zaplacené do rozpočtů „účelově odstraňovat“ zaplacené sociální a zdravotní odvody. Pokud se prý vezmou i Babišovy společnosti a rozpočty mimo Česko, je násobek o něco menší: podle miliardáře a ministra financí si jeho společnost od Evropy šest miliard vzala a šestatřicet vrátila.

Čísla o dotacích, která Agrofert předvádí v kampani Spočítáno a která Babiš prezentoval v projevu (1,9 dotace a 19,7 odvody), vycházejí pro tohoto politika-byznysmena velmi dobře. Jako když o sobě někdo ze skromnosti nerad říká, že je miliardář.

Jedním z postupů umožňujících tuto skromnost je užívání přívlastku „český“, čehož si řidiči svištící po dálnici u billboardů Agrofertu ani nevšimnou. Holding uvádí na billboardech pouze dotace získané z českého rozpočtu. Jde maximálně o třetinu inkasovaných peněz byť i tato porce se v posledních devíti letech zdesetinásobila. Když se přestaneme ohlížet výhradně na český rozpočet, inkasovaná částka z dalších dotací, například těch z Bruselu, rázem vyskočí z 1,9 miliardy na 5,5 miliardy korun – a to je řeč pouze o českých firmách patřících do Agrofertu. „My jsme se snažili porovnat výši prostředků přímo odváděných a čerpaných ve vztahu k rozpočtům kontrolovaným ze strany České republiky,“ vysvětluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka zvolený postup.

Faktem však je, že většina peněz pro Agrofert sice přichází oklikou z Bruselu, ale jejich označování za evropské nebo dokonce cizí je minimálně v tomto kontextu zavádějící. Z bohatších evropských zemí pochází jen část financí, téměř polovina peněz je původem od českých daňových poplatníků, protože Česká republika samozřejmě do eurounijního rozpočtu také peníze odvádí (i když z bruselských rozpočtů pořád čerpá více, než kolik odvádí).

U většiny „eurodotací“ je navíc podle pravidel nutné přihodit další část z národní kapsy. Jinými slovy – celá dotace se skládá z peněz, které přijdou z Bruselu, a z menší částky národního rozpočtu. U probíraného Čapího hnízda to mimochodem bylo 7,5 z přiklepnutých padesáti milionů korun.

A především – peníze z bruselských fondů se rozdělují z velké části v programech vymyšlených a hodnocených v Česku. Jinak řečeno: co se doma vymyslí, to se z dotací pořídí. Kolik peněz do jakého programu půjde, záleží na rozhodnutích českých politiků a úředníků.

Z přibližně dvaceti miliard, s nimiž Andrej Babiš operuje jako se zaplacenými do státního rozpočtu, nepředstavují zhruba patnáct miliard daně, ale sociální a zdravotní pojištění. To Babiš v projevu naznačil, opomněl však zmínit, že do oné holdingem placené částky nepočítá jenom odvody, které platí za své zaměstnance Agrofert, ale také tu část, kterou strhává pracovníkům přímo z jejich hrubé mzdy.

Když tyto velké platby na sociálním a zdravotním pojištění odečteme a zbude jen to, co Agrofert zaplatil na daních, dostaneme se jen kousek od čísel, která Andreje Babiše tolik rozzlobila: součet všech dotací získaných českou částí Agrofertu (5,5 miliardy) skutečně mírně převyšuje samotnou daň z příjmů, které jeho společnosti v Česku zaplatily (5 miliard) za předchozích devět let. Férově hodnoceno jde o srovnání hrubé a ne zcela spravedlivé: například proto, že každý podnik generuje řadu dalších příjmů pro stát.

Na druhé straně je pravda, že s připočítáváním dalších příjmů, které podnik státu nese, je třeba být opatrný. Už proto, že daně, sociální a zdravotní pojištění platí každý, zatímco dotace zdaleka každý nedostává. K dokonalosti tyto počty svého času dovedl bývalý vládce Sazky Aleš Hušák. Do rozpočtových přínosů Sazka Areny započítával třeba i daň z přidané hodnoty u klobásek koupených při hokejovém zápase.

 

Půda je základ

Pokud se vrátíme ke všem dotacím, které Agrofert jako celek dostává a dostával v posledních letech, zjistíme, že se jedná o čím dál zajímavější součást příjmů skupin. Magazín Reportér shromáždil dostupné informace z výročních zpráv Agrofertu, který jako celek působí v několika zemích, největší je samozřejmě v Česku, pak na Slovensku a v Německu. Celkový nárůst dotací získaných na provoz a investice byl v posledních devíti letech velmi výrazný. Rostly v průměru o čtvrtinu ročně. Těžko se tak bránit podezření, že výrok majitele a ministra financí ať se dotace klidně zruší – je jen a pouze řečnickou figurou.

Jen v posledním zveřejněném roce 2014 dosáhly dotace za skupinu Agrofert již 1,6 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy. „Výše dotací v posledních letech roste především díky postupnému nárůstu výměry obdělávané zemědělské půdy, ke které se váží nárokové zemědělské dotace, a dále díky realizaci významných ekologických investic v posledních letech,“ uvádí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „O dotacích na ekologické investice bylo rozhodnuto předchozími vládami před vstupem pana Babiše do politiky,“ dodává.

Tempo nabírání dotací dokonce předčilo i jinak úctyhodný nárůst tržeb celé skupiny. Ty i díky pokračujícím akvizicím rostou v průměru o jedenáct procent ročně.

Ze srovnání s údaji, které Agrofert zveřejnil za společnosti podnikající v tuzemsku, vyplývá, že celých osmdesát procent dotací čerpal v předchozích letech přes Česko (což zahrnuje i evropské dotace rozdělované přes Českou republiku).

Naopak z celkového objemu daně z příjmů, kterou Agrofert jako skupina v různých zemích platil, tvoří česká část jen zhruba polovinu. To odpovídá podílu v České republice sídlících společností na tržbách celého Babišova impéria. Největším generátorem zisku a daní je totiž východoněmecká čpavkárna SKW Piesteritz dvě hodiny od českých hranic.

Pilířem dotačních příjmů Agrofertu je zemědělství a na ně navázaná výroba potravin. Jde o léta rozšiřovaný byznys od vidlí po vidličku, tedy řetězec od pole po chleba, mléko, maso a vejce. Podle svých webových stránek Agrofert hospodaří už na více než 130 tisících hektarů, což mu zaručuje každý rok podporu cirka sedm set milionů korun. Této dotaci na hektar říká Andrej Babiš „nároková“ a mluví o ní, kdykoliv chce ukázat, že podpory dostávají i jiní zemědělci a majitelé půdy a že přitékají téměř samospádem.

Ve skutečnosti se samozřejmě i o tyto dotace žádat musí. Navíc existuje množství podpor na zvířata, na plodiny, proti nákazám, na snížení úroků a jiné příležitostné dotace. Placené jsou z různě nastaveného mixu evropských a národních peněz. Podle statistického úřadu byly v roce 2014 dotace na výrobu v zemědělství 33 miliard korun, sedmkrát víc než před vstupem do Unie.

V jednotlivých případech jde o menší částky, o které musí žádat desítky oddělených zemědělských společností skupiny Agrofert. Farma Čapí hnízdo je toho pěkným příkladem. Za dobu, kdy byla vlastněna „dospělými dětmi“, jak říká Andrej Babiš sedmatřicetileté dceři a o několik let mladšímu synovi, nasbírala na podobných podporách přes 2,5 milionu korun (je třeba podtrhnout, že jde o peníze nad rámec diskutovaných padesáti milionů na stavbu onoho projektu). V této menší částce se skrývají i tak malé položky, jako je několik tisíc na plemenného kozla a berana. Poslední vyplacené příspěvky na kozy a zatravňování v roce 2014 přitekly již do Babišem vlastněné společnosti Imoba, která Čapí hnízdo před dvěma lety spolkla.

Odlehčený slogan Babišovy společnosti Farmtec, která se specializuje na investice a žádosti o dotace, se na shánčlivost celého holdingu docela dobře hodí: „Podojíme každého, pravidelně, rychle a bezpečně.“

Hlavním byznysem, na kterém se firma Farmtec dotacím skvěle vyučila, byly projekty bioplynových stanic. „Z hovna bič neupleteš, ale můžeš na něm zbohatnout!“ je další její výstižné heslo z dubnové výstavy Techagro pro zemědělce.

 

Bohatství z energií

Agrofert významně profitoval na horečce kolem výroby energií z rostlinných produktů. Původní myšlenka likvidace odpadů ze zemědělské výroby a vytváření místních zdrojů elektřiny a tepla se rychle zvrtla v pokřivené dotační kolečko. Než se podpora nových stanic zastavila, bioplynky postavené z eurodotací a dodávající elektrický proud za podporované ceny začaly polykat tisíce tun „energetické“ kukuřice. Ta se tak v honbě za ziskem nyní pěstuje i na místech zcela nevhodných.

Není náhodou, že poslanec, předseda zemědělského výboru Sněmovny a místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, stále i člen představenstva Agrofertu, navrhl jako jeden ze svých prvních nápadů ve Sněmovně obnovit „v zájmu zemědělců“ podporu bioplynových stanic. Nápad zatím neprošel, jde však o již osvědčenou a prošlapanou cestu.

Jedním z mistrovských kousků Andreje Babiše nedlouho před vstupem do politiky totiž bylo přehlasování prezidentského veta, které šlo proti zájmům Agrofertu v oblasti výroby energie z rostlinných produktů. Zákon vrácený tehdejším prezidentem Klausem byl v květnu 2010 „v zájmu zemědělců“ znovu a definitivně protlačen Sněmovnou, takže se zvýšil podíl biolihu v benzinu a řepky v naftě. Přimět poslance přijít den před volbami do práce vypovídá o velké přesvědčovací síle Agrofertu již před vznikem ANO. Pro hlasovalo 125 poslanců, tedy víc, než by bylo potřeba pro změnu ústavy.

Babišova rafinerie na řepku díky zajištěnému odbytu krásně jede. Společnost Preol z provozu generuje čistý peněžní tok téměř miliardu ročně, úvěry byly již předloni splacené. A díky státní investiční pobídce ve formě daňové slevy zaplatila rafinerie naposledy na dani z příjmů jen dvě stě tisíc korun. K tomu získala dotace na zaměstnance, inovace a ještě zelenější provoz za více než třicet milionů. Babišem opakovaná námitka – biopaliva dotovaná nejsou – potom už tak přesvědčivě nezní.

 

Další balík

A bude zřejmě ještě líp. Druhý velký dotační přítok, takzvaný program rozvoje venkova, rozdělí v následujících letech přes 97 miliard korun. Z toho bude pětatřicet procent, tedy přes třicet miliard pocházet přímo z českých rozpočtů. Původně to bylo méně, ale ministři zemědělství (Jurečka) a financí (Babiš) se dohodli na navýšení o třináct miliard a vláda to posvětila. Menší podnikatelé v zemědělství už od začátku tvrdili, že nové podmínky připravené ministerstvem zemědělství umožní vyluxovat většinu prostředků největším podnikům. Maximální jednotlivá dotace stoupla ze třiceti na sto padesát milionů, což je pro většinu podnikatelů v zemědělství nedostižná suma.

Na podzim proběhlo první kolo. „Rozdělili projekty do tří škatulek. Do jednoho, pěti a sto padesáti milionů. Na ty nejmenší vyhradili jen sto osmdesát milionů korun dotací,“ říká Daniel Pitek z Asociace soukromého zemědělství ČR zastupující menší podnikatele. Celkem přitom bylo k rozdělení něco přes pět miliard žádostí přišlo za jedenáct. „Agrofert byl úspěšný s projekty za šest set milionů. To je neuvěřitelný nepoměr,“ říká zemědělec. Skok je to pro Agrofert výrazný. V předchozím období získávala skupina z tohoto programu obvykle do sta milionů ročně.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně říká, že k nejmenším podnikatelům půjdou větší částky než v minulosti. O více peněz se podle něj v prvním kole ani neucházeli a všechny žádosti o menší částky sítem prošly. Podle Pitka je však v novém programu pro malé zemědělce řada pastí. Asociace soukromého zemědělství rozporovala u Evropské komise, která základní parametry schvaluje, přes tři sta položek.

„Ve svém okolí znám několik záhumenkářů, kteří si přivydělávali na několika hektarech,“ říká. „Skončili a půdu pronajmou, protože se jim to nevyplatí. Komu to asi vyhovuje?“ V okolí Milešovky hospodaří na šesti stech hektarech, vytváří sady a louky, na nich tůně a mokřady, což se mu ještě nedávno odečítalo z nároku na dotaci. „Já jsem z Litoměřicka. Kam se podívám, všichni nějak sousedí s Agrofertem. Je to bitva o pozemky a někdy je to docela ostré,“ říká podnikatel Pitek.

 

Na velikosti záleží

Část evropských dotací cílí zejména na malé a střední podnikatele. Jejich smyslem není zlevňovat investice nebo přispívat na provoz největším podnikům v oboru s miliardovými zisky. V příběhu několikanásobné změny vlastníka Farmy Čapí hnízdo také nešlo o nic jiného než o splnění podmínky malého nebo středně velkého podniku. Přidělených padesát milionů byl strop, více z regionálního programu na rozvoj turistického ruchu získat skutečně nešlo. (Farma Čapí hnízdo vyčerpala z maximálně možných padesáti milionů přesně 49 997 443 korun.)

Andrej Babiš oficiálně říká, že s Čapím hnízdem neměl v té době nic společného, ale že i tak obdobnou sumu padesát milionů věnuje nadaci Agrofert.

Dotace na zlepšení životního prostředí, pracovní místa nebo na inovace od ministerstva průmyslu naopak limitované velikostí žadatele obvykle nejsou. Z těchto programů těží zejména druhý pilíř podnikání ministra Babiše – chemičky.

Výrobce hnojiv a jeden ze základů Agrofertu – lovosická Lovochemie – získala za posledních šest let různé podpory z domova i Evropy v hodnotě přes 1,1 miliardy korun: vyplývá to ze záznamů o dotacích v systému ministerstva financí. Pardubická Synthesia pak dostala přes čtyři sta milionů, a tak je možné pokračovat dál továrnu po továrně. Jde o pestrou směs zdrojů a účelů, dominantní je však ministerstvo životního prostředí a jím řízené evropské dotace. I ministerstvo životního prostředí, nyní vedené bývalým šéfem Lovochemie Richardem Brabcem (ANO), uvádí, že jde zejména o starší projekty, schvalují se vždy kolektivně a zaměřují se obecně na celý sektor.

Stejně jako v případě zemědělství se též v dalších velkých dotačních programech bojuje o to, kdo si bude moci na peníze sáhnout. Server Neovlivni.cz zveřejnil dopis prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR Petra Cingra adresovaný náměstkovi ministra průmyslu. Usiloval o změnu podmínek ve prospěch velkých podniků. Podle serveru je dopis součástí stížnosti adresované do Bruselu kvůli skrytému ovlivňování systému dotací. Petr Cingr je totiž také místopředsedou představenstva Agrofertu. Cingrův lobbing byl nakonec úspěšný a podmínky se změnily ve prospěch velkých firem. A v rámci lobbingu proběhla mimo jiné i schůzka s náměstkem a dalšími zájmovými skupinami svolaná poslancem Jaroslavem Faltýnkem, také členem představenstva Agrofertu. Mluvčí Babišovy společnosti již dříve uvedl, že Petr Cingr jednal za svaz sdružující desítky podniků, a s Agrofertem to tedy nemá nic společného. Stejně se distancoval i Andrej Babiš – on už přece nepodniká, je jen vlastníkem společnosti.

Podle Jiřího Skuhrovce, předsedy sdružení EconLab zkoumajícího rozdělování veřejných peněz, je zásadním problémem, že se o směřování nových evropských dotačních programů veřejně téměř nediskutuje. Přestože jde o stovky miliard. Podle něj byla jedinou výjimkou informatika, kde několik velkých firem začalo křičet proti rozdělení balíku peněz na budování IT infrastruktury státem.

„Jako ministr tvoříte programové dokumenty. Neovlivníte, zda něco dostane firma A, B nebo C. Ale máte možnost zamíchat velkými penězi,“ říká. „Akutní to bylo loni, kdy se psaly dokumenty na další období, tedy na příštích šest let. Být ministrem nebo člověkem, který na ně měl vliv, bylo loni terno,“ dodává.

Upozorňuje také na jeden méně zřejmý fakt. Osmdesát procent evropských dotací nejde přímo firmám, ale míří do státního sektoru, který je potom přerozděluje jako zakázky podle zákona o veřejných zakázkách. (Například Ředitelství silnic a dálnic ČR spadající pod ministerstvo dopravy dostává účelové dotace na silnice, které dál rozděluje jako zakázky.) „A to je zcela jiná liga, například tam už se vůbec neřeší rozlišování na malé nebo velké firmy,“ říká Jiří Skuhrovec. Loni bylo podle studie EconLab zadáno nejvíce zakázek bez soutěže v historii. Hlavním důvodem byla snaha utratit všechny peníze za předchozí období. Prostě to vyčerpat.

Teď už možná bude líp. •

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama