Přežil holokaust, boboval za ČSR na olympiádě
14. září 2014
Židovský původ, německé jméno a československý pas. Prošel tábory třetí říše. Továrnu mu sebrali nacisté, Československo ho stíhalo za velezradu, přesto roku 1948 reprezentoval na olympiádě. Jako bobista.
Na webu Českého olympijského výboru se o tomto reprezentantovi uvádí jen pár údajů. Max Ippen. Zimní olympiáda ve švýcarském Svatém Mořici. Dvojbob. Čtyřbob. Podle data narození mu v době olympiády bylo 41 let. Žádná fotografie, žádné datum úmrtí – neznají jej ani sportovní statistiky.
Pokud se o olympioniku Ippenovi (na titulní fotografii zcela vpravo) někdy něco psalo, pak to, že byl boháč, kterému znárodnili v Československu továrnu. Žil prý výstředně ve Švýcarsku, a tak ho napadlo, že by mohl reprezentovat Československo na bobu na první olympiádě po druhé světové válce: konala se na přelomu ledna a února 1948.
Jeho příběh je ve skutečnosti o hodně barvitější. Rodák z Vídně byl občanem Rakouska, pak československým občanem, za války se snažil skrýt svůj židovský původ, nacisté ho zatkli, při zatýkání postřelili, prošel různými věznicemi třetí říše, dostal se i do nechvalně známého vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Rodinnou továrnu v Hradci Králové se zhruba třemi tisíci zaměstnanců mu po válce znárodnili. S manželkou pak žil ve Švýcarsku, na sklonku života se stal znovu rakouským občanem.
Reprezentoval Československo, i když v té době na něj v jeho zemi čekal zatykač za velezradu pro údajnou špionáž a spolupráci s Hitlerovou třetí říší. Reprezentoval Československo, i když trpěl silnou vadou zraku. Některé úseky jeho životní dráhy obklopují nejasnosti.
„Otec byl tak trochu dobrodruh,“ usmívá se syn Maxe Ippena Thomas, který dnes žije jako důchodce ve Vídni. Tak nebezpečné dobrodružství, jaké Maxe Ippena čekalo, však určitě nezamýšlel. Coby Židovi, „rasovému nepříteli“ nacistického Německa, mu hrozila smrt. „Z české větve rodu Ippenů nepřežil holokaust téměř nikdo, můj otec byl snad jediný,“ říká Thomas Ippen.
Život Maxmilliana Heinricha Ippena, jak znělo jeho plné jméno, lze rekonstruovat na základě svědectví jeho syna a archivních dokumentů, zbytků nacistických záznamů, archivu koncentračních táborů nebo poválečných vyšetřovacích spisů československých úřadů.
Ippenové byli v časech rakousko-uherské monarchie vcelku významný rakouský rod. Vojáci, podnikatelé a diplomaté. Například Theodor Anton Ippen byl rakouský diplomat v Turecku, v tehdy ještě velké osmanské říši. Minimálně část rodu se k židovství nehlásila, konvertovala ke křesťanství.
Thomasův dědeček a Maxův otec Otto Ippen si odsloužil vojenskou službu jako námořní důstojník. Později se na krátký čas usadil ve Vídni, kde pracoval jako konstruktér kanceláře Wagner. Tady se mu roku 1906 narodil syn Maxmillian Ippen.
Podpořte Reportér sdílením článku
Za kauzu o poválečném násilí na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku byl oceněn Cenou K. H. Borovského. Specializuje se na témata o střetu soukromého a veřejného zájmu, problémy a celospolečenské kauzy. Po ukončení spolupráce s MF DNES krátce pracoval jako pomocný dělník, než se vrátil do světa žurnalistiky.