Bitcoin nabírá na síle

Byznys

Prosadí se virtuální měna bitcoin? Ztracená rozhodně není – a to přesto, že je obklopena pochybnostmi a kontroverzemi. Pomalu se šíří i u nás.  

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Prosadí se virtuální měna bitcoin? Ztracená rozhodně není – a to přesto, že je obklopena pochybnostmi a kontroverzemi. Pomalu se šíří i u nás.
 

Většina Čechů neví, co to je. Ti, kdo o něm slyšeli, nedokážou vysvětlit, jak funguje. Přesto se všichni s tím pojmem setkávají stále častěji − a jisté je, že se s ním budou setkávat ještě více. Světový fenomén bitcoin už začíná v Česku přitahovat nejen komunitu hackerů a IT specialistů, ale i podnikatele, kteří do byznysu s kryptoměnou neváhají investovat miliony. Aktuální skepse většiny společnosti je, zdá se, nemůže zastavit.

Nedávno to přitom vypadalo na konec bitcoinu. Bitcoinová burza Mt. Gox v Tokiu zastavila v únoru 2014 činnost, oznámila, že je vykradená, a požádala o ochranu před věřiteli. „Když zkrachoval Mt. Gox, volala mi spousta známých, jestli to balíme,“ říká Martin Stránský v klientském centru své firmy WBTCB na pražském Arbesově náměstí – právě tam se nachází bitcoinový automat na prodej i nákup bitcoinů. Další pak firma umístila do Slovanského domu a do brněnské Vaňkovky. „Naopak, teď to začíná. Já je nahradím,“ odpovídal podle svých slov skeptikům Stránský.

Ačkoliv krach tehdejší největší světové bitcoinové směnárny posílil obecnou nedůvěru v digitální měnu, místní komunita zasvěcenců se shoduje na tom, že rozvoji bitcoinu prospěl a bitcoi­nový trh konsolidoval. Otevřel totiž oči ostatním firmám, které podobně jako Mt. Gox na bitcoinu bleskově vydělaly, a přiměl je snažit se, aby je nepohltil vlastní úspěch a neschopnost adaptovat se na mnohem větší objem byznysu.

Nejprve ale stručně, jak bitcoin funguje. Umožňuje člověku X a člověku Y uskutečnit mezi sebou, aniž by se znali, bezpečnou transakci. V klasické měně utrácíme přes internet stále více peněz – a je to stále dražší, třeba kvůli poplatkům za konverzi měny či za mezinárodní transfer. Bitcoin výhody hotovosti, nebo zlata, chcete-li, přenáší do digitálního světa internetu, avšak s tím, že stejně vhodný je pro placení i v tom reálném. Z procesu se vytrácí prostředník v podobě banky, což je pro menšinu užívající tuto měnu největší výhoda bitcoinu a pro většinu, která ji nepoužívá, největší problém. Bance, přestože od nás vybírá širokou paletu (mnohdy naprosto nesmyslných) poplatků, z historických důvodů věříme. V případě bitcoinu banku nahrazuje algoritmus a komunita. Z téhle nabídky zatím velká většina běžných uživatelů volí banku. O to víc je však „cash budoucnosti“ zajímavý pro ty, kteří mu věří a dokážou si představit jeho budoucí využitelnost a potenciál. (Jak bitcoin funguje, viz infografika.)

 

Krůček za krůčkem

Na tom, jestli se výše popsané menšině podaří přesvědčit váhající většinu bitcoin používat, záleží budoucnost celého projektu. Jedině dostatečně hustá síť obchodníků akceptujících bitcoin a dostatečně komfortní možnosti platit usadí bitcoin vedle dnes standardních metod platby přes internet typu PayPal či karet Visa nebo MasterCard. A jak se zdá, pomalu se tak děje. Bitcoin dnes akceptují velké americké internetové obchody jako Overstock.com nebo TigerDirect.com, podporu této měny (zatím jen pro mobilní platby pomocí své divize Braintree) ohlásil i samotný ­PayPal. Platit bitcoinem tak dnes mohou i uživatelé aplikací jako Uber (nabízí pohodlné objednání nejbližších taxíků za předem dohodnutou cenu) nebo AirBnB (přináší nabídku prázdninového ubytování u hostitelů a rodin). V Česku se dnes dá bitcoinem zaplatit zhruba na čtyřiceti místech.

Globální internetoví obchodníci přirozeně chtějí svým zákazníkům vycházet maximálně vstříc, jejich motivy zavedení digitální měny jsou tedy logické. Z pohledu běžných smrtelníků je situace komplikovanější. Porozumět potenciálu digitální kryptoměny vyžaduje oprostit se od − na první pohled − děsivých zpráv o vykradených internetových směnárnách a platidle podsvětí; chce to také nenechat se vyděsit zprávami o tajemném vynálezci bitcoinu, kterého nikdo nezná, a není tedy jasné, jestli někdy existoval, nebo jde o smyšlenou postavu. (Viz box.) Vykradení bitcoinové peněženky je samozřejmě možné, stejně jako vykradení bankovního účtu skrze internetové bankovnictví ve špatně zabezpečeném počítači. Potenciál bitcoinu je však obrovský. Absence centrální banky osvobozuje bitcoin od regulativních zásahů a od politického vlivu národních vlád, které tisknou nové peníze, a tím zvyšují inflaci. Někomu to může ideologicky imponovat, jinému být naopak na obtíž, zkušenosti se světovou finanční krizí ovšem snahy o moderní a bezpečnou digitální měnu notně posilují.

Vedle rostoucí podpory a prostoru, který mu věnují média, je bitcoin předmětem zájmu hlavně nových startupů ze Silicon Valley. Nadšenci z řad geeků milujících technické novinky o slibné budoucnosti digitální měny nepochybují − a přicházejí se stále novými úhly pohledu, jak využít globální měnu, která nezná hranic ani centrální autority. Přece se stále jedná o experiment: samotný algoritmus bitcoinu pořád prochází evolucí, která zohledňuje nová rizika a problémy. Významným způsobem do tohoto tvůrčího procesu zasáhl i Čech Marek Palatinus, který posunul dále tzv. těžení − „mining“, což je velmi zjednodušeně řečeno digitální potvrzování platby, při němž dostanete za odměnu určitý počet bitcoinů. Palatinus je autorem tzv. mine poolingu: jde o spojování minerů do skupin, které transakce dešifrují společně. Jeho vylepšovák se stal standardem a umožňuje minerům těžit ve skupinách, což je efektivnější, než kdyby těžili každý samostatně. Palatinusův pool dnes tvoří zhruba čtyři procenta celkové výpočetní síly bitcoinové sítě a úspěch zaznamenal se svým vynálezem fyzické USB peněženky na bitcoiny zvané Trezor. Ten je odolný vůči krádeži bitcoinů, protože na rozdíl od softwarových peněženek musí uživatel každou transakci potvrdit fyzicky. Řadu zkušeností s bitcoinem mají též členové holešovického hackerspace Brmlab, kteří poctivě těží již od roku 2011.

 

 

 

Zneužít se dá všecko

V podzemí Kulturního centra Vltavská, kde Brmlab sídlí, se šum desítek větráčků od procesorů a serverových skříní mísí s motivy dubstepových melodií (což je typ elektronické taneční hudby). Na zdi u vchodu visí žlutý bitcoinový automat, jehož autora potkáváme hned ve vedlejší místnosti. Karel Kyovský vyrábí a prodává jednosměrné bitcoinové automaty, které umožňují jen nákup digitální měny. Za zhruba 60 000 korun je prodává, zatím v jednotkách kusů, do celého světa. Do těchto automatů může člověk vložit hotovost a do své bitcoinové peněženky si pak převést nakoupené bitcoiny (jeden bitcoin se podle kurzu na začátku října prodával zhruba za 8 300 korun).

O světlých zítřcích bitcoinu je Kyovský přesvědčen, ale připouští možná rizika. „Pokud si představíme, že se bitcoin opravdu masivně rozšíří, vidím problém v tom, že národním státům začnou chybět daně. A bez těch bude fungování společnosti dosti problematické,“ říká Kyovský, majitel firmy General Bytes. Bitcoin totiž nezná hranice a transfery, o kterých není zřejmé, za co jsou a kdo je komu posílá, činí vybírání daní na určitém ohraničeném území krajně obtížným. S tím souvisí i další z často zmiňovaných rizik bitcoinu. Anonymita způsobuje, že bitcoin je oblíbeným platidlem na ilegálních internetových tržištích typu dnes již ne­existující Silk Road, kde je možné koupit drogy nebo třeba falešný pas. Důležité však je uvědomit si, že to samé je možné (a děje se tak) pomocí klasické hotovosti. Na druhé straně − v reálném světě musíte na dealera získat kontakt, sejít se s ním a drogu od něj koupit. Do toho se nemalé části lidí, kteří o drogách uvažují, nechce. Může jim to být nepříjemné, nese to s sebou riziko poškození reputace, nebo dokonce zatčení. V situaci, kdy je to samé možné zvládnout od klávesnice domácího počítače nebo z kavárny pomocí telefonu, se dá předpokládat, že s drogami začne experimentovat násobně větší skupina lidí.

„Ano, zneužít se dá všecko. Já jen nevidím způsob, jak tomu zamezit. Bitcoin je spolehlivý prostředek směny, ale to, s čím spolu lidé obchodují, je jejich odpovědnost,“ říká Kyovský. Upozorňuje však i na nové, pozitivní možnosti bit­coinu, které současné měny nemají − například podpora disidentů nebo demonstrantů na druhé straně planety. „Stačí, aby někdo na vteřinu ukázal v televizi nebo na fotce v novinách QR kód, a lidé po celém světě mu mohou poslat finanční prostředky na podporu jeho myšlenky nebo konání,“ říká Kyovský.

 

Přiblížit se lidem

Ti, kteří o budoucnosti rozšíření bitcoinu nepochybují, se teď snaží povědomí o bitcoinu a jeho výhodách šířit. Podobně jako v úvodu zmíněný Martin Stránský. Podnikatel, jenž už na začátku roku 1989 začal podnikat, mýt okna a zprostředkovávat úklidové práce, je dnes movitým investorem: hodlá Čechům ohledně bitcoinu otevřít oči. Jeho designové klientské centrum navozuje atmosféru banky. Kromě automatu v rohu místnosti je k dispozici poradce, který začátečníkovi pomůže vše vysvětlit, případně nabídne sepsání rámcové smlouvy o správě bitcoinů. Součástí pobočky je též malá prodejní galerie.

„Investici do poboček vnímám jako cestu k zákazníkovi. Usnadnit mu přístup a seznámení se s bitcoinem, nabídnout mu přidanou hodnotu a komfort,“ říká Stránský. Přiblížit bitcoin Čechům by se mu mohlo podařit. „Ještě není nic podepsáno, ale jsme blízko tomu, že by od příštího měsíce kdokoliv, kdo si pomocí naší aplikace nakoupí bitcoiny, za ně mohl zaplatit na každé pobočce pošty nebo terminálu Sazky,“ tvrdí Stránský. Jestli jde o podnikatelské endorfiny, nebo realitu, nebylo v době uzávěrky tohoto čísla magazínu Reportér možné ověřit. Každopádně právě obdobně vstřícný krok ke zpřístupnění bitcoinu je třeba k prolomení nedůvěry Čechů. •

 


 

Zakladatel bitcoinu

Kdo je tajemný Satoshi Nakamoto?

V roce 2008 byl na internetu zveřejněn manifest bitcoinu, který popisoval, jak bitcoin funguje, na jakém principu má fungovat software k jeho transferu a těžení. Autorem byl Satoshi Nakamoto, kterého v reálném světě nikdo nikdy neviděl. Dodnes se spekuluje, jestli jde o reálnou postavu, nebo uskupení. Několik developerů, kteří se dodnes podílejí na rozvoji bitcoinu, údajně udržovalo v minulosti s Nakamotem permanentní komunikaci. Během roku 2010 však komunikace z jeho strany ustala. Jedním z těch, kteří s Nakamotem komunikovali, je Gavin Andresen − současný hlavní vývojář projektu bitcoin a šéf The Bitcoin Foundation, založené v roce 2013 s cílem standardizovat a propagovat myšlenku bitcoinu. Podle svých slov si jej jako budoucího správce bitcoinu vybral samotný Satoshi Nakamoto. Andresen je držitelem klíče, pomocí kterého může celosvětovou komunitu varovat před chybami či výpadky sítě, a podílí se na vývoji a úpravách celé sítě. Je jedním z pěti tzv. core developerů, kteří formují stále se vyvíjející bitcoinovou síť. Tato pětice rozhoduje o uplatnění nebo zamítnutí návrhů na nové verze softwaru, na správu bitcoinů a jejich těžení, které vyvíjí široká komunita programátorských nadšenců po celém světě (o skutečném nasazení nově vydané verze ovšem rozhodují také těžaři).

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama