Oheň, fotbal, Německo

Afghánská pohostinnost. Silný, hořký zelený čaj a spousta sladkostí k tomu. Reza (uprostřed) s manželkou a jeho kamarád Zia.

foto David Těšínský

V prvním ročníku soutěže o Česko-německou novinářskou cenu zvítězila v kategorii text v češtině reportáž Lucie Suché s názvem Oheň, fotbal, Německo. Byla publikována v květnu 2016 v magazínu Reportér a u příležitosti jejího aktuálního ocenění nyní odemykáme její kompletní verzi.

Tröglitz je zvláštní. A vlastně i slavný. Obec kdysi byla pobočkou koncentračního tábora Buchenwald, loni tu někdo zapálil ubytovnu pro uprchlíky. Neonacisté zde demonstrovali a přinutili odstoupit starostu. Nyní zde žijí tři desítky Afghánců a Indů. Tím ovšem příběh zdaleka nekončí…

Existuje jedno městečko. Nic v něm není, jak se zdá. Nikdy se nestane, co očekáváte, a nikdy nevíte, co se stane. A až se tu začnete orientovat, znamená to, že jste si jen něčeho nevšimli.

Městečko nemá historii, jen takový temný mrak, z něhož vzešlo. Nevznikalo postupně, chalupa po chalupě někde u kupecké cesty nebo zdroje vody. Objevilo se prostě najednou, během několika válečných měsíců tu stálo, jeden dům jako druhý.

Psal se rok 1937 a nedaleká chemická továrna Braunkohle-Benzin-AG (Brabag) potřebovala zaměstnance. A ti museli mít kde bydlet. Jenže ani s těmi největší dodavatel pohonných látek německé armády nestíhal, a tak byli na vyčerpávající práci přiváženi vězni z blízkého koncentračního tábora Buchenwald.

Podpořte Reportér sdílením článku