FOTOREPORTÁŽ: Věřím, že můžu létat

Akrobacie, tanec, herectví, loutky a živá hudba – to vše dohromady předvádí Cirk La Putyka. V říjnu má premiéru inscenace Family: koná se v pražských Holešovicích v prostoru Jatka78, na jehož rekonstrukci přispěli diváci prostřednictvím crowdfundingu. Soubor už oslovil diváky na různých místech světa; vystupoval v Americe, Austrálii, Číně, v Brazílii a v mnoha zemích Evropy. O Cirku La Putyka, o novém představení a o prostoru Jatka78 je FOTOREPORTÁŽ MARKA KUČERY.

Ze sálu se ozve: „Matýsku, ty pojď taky zkoušet. Vem si boty.“ Mates, desetiletý syn principála La Putyky a režiséra inscenace, přišel před chvílí ze školy a nezdá se, že by byl naladěn na další dril. Místo obouvání vyrazí na trampolínu a metá salta nebo ve výskoku dělá kroky po zdi. Za čtvrt hodiny na něj táta volá znovu. „Mates, boty!“ Syn však skáče dál. „Nemůžu,“ křikne hlavou dolů. Za pět minut se vše opakuje znovu. „Matyáši!“ Syn kroutí hlavou, že ne. „Tohle nemůžeš udělat!“ Ještě párkrát skočí a nakonec otce, Rosťu Nováka mladšího, poslechne. Jde zkoušet scénu z chystaného představení Family, při níž svému dědečkovi, Rostislavu Novákovi staršímu, stojí na ramenou. Nejstarší a nejmladší z účinkujících patří k principálově rodině, v představení se objeví i Anna Nováková, jeho maminka, kostýmy a make-up má na starosti jeho žena Kristina Záveská.

„Téma primárně není o mojí rodině, i když tam ta rodina hraje. Přistupuju k nim jako k hercům, kteří něco umí, proto jsem si je do projektu vybral. Důležité pro mě bylo oslovit lidi, kteří prošli souborem Cirk La Putyka za šest let jeho existence, i oni jsou pro mě rodina,“ říká režisér. Pro inscenaci dal dohromady dvacet dva lidí ze šesti různých zemí. Jednotlivé skupiny herců se znají z jiných představení, kde jich vystupuje méně. Family bude svým obsazením největší. Premiéru má 14. října a právě kvůli množství účinkujících, kteří mají často práci v zahraničí, se bude hrát pouze třináctkrát.

Family je první představení trilogie Family Roots in Black Black Woods. Druhá část s názvem Roots (Kořeny) se bude hrát od února pouze v Berlíně. Třetí představení má být duet Rosti a jeho otce od září 2016 s názvem Black Black Woods (Černočerný les).

Cirkusáctví, loutkářství a herectví má Rostislav Novák, principál souboru, v genech. Je potomkem legendární loutkářské rodiny Kopeckých, v širší rodině mají dva cirkusy; jeho otec je činoherní herec. Při studiu na DAMU se Rosťa dostal k cirkusu Berousek, kde se věnoval akrobacii víc než herectví. A zalíbil se mu v zahraničí populární žánr nový cirkus; právě jemu se věnuje se svým souborem. Inscenace jsou víc divadelní než cirkusové, publikum však obdivuje akrobatické a taneční choreografie.

Tváří v tvář

U stolu, jedné z hlavních rekvizit inscenace Family, proti sobě sedí manželská dvojice. Nemluví, jen gestikuluje a pohybuje se. Ona se zlobí, on se začne vytahovat na rukách na desku stolu, vysmívá se jí, ona si mu lehne do cesty, on nad ní přejde po rukách. Ona se mu snaží narušit rovnováhu, upoutat pozornost. Prosmýkne se pod stolem a mezi jeho nohama, oba stojí proti sobě tváří v tvář, jenže on je ve vteřině na jiné straně stolu. Nemusí padnout jediné slovo a každému je jasné, o co jde. Ona s ním chce mluvit, ale nejde to, protože on ji nevnímá a pořád dělá svoje kejkle. Proto se rozvedou. Jedna z mnoha rodinných situací nové inscenace.

„Stůl jsem si zvolil jako základní scénografický prvek, protože se už u něj nepotkáváme tolik jako dřív, často chybí moment zklidnění. Rodina možná sedí u stolu, ale vzájemně se nevnímají nebo sedí třeba u stolu v Mekáči. Kamarádi mého nejstaršího syna netuší, co je to nedělní oběd, většina lidí nemá čas celé dopoledne vařit, radši někam jedou. Nechci odpovídat na to, jestli je to správně, nebo špatně, nechci ani řešit stoupající rozvodovost. Prostě to vidím, a tak hledám, co si z toho můžeme vzít dobrýho. A přistupuju k tomu tragikomickým způsobem. A možná víc komickotragickým,“ dodává Rosťa Novák ml.

Představení Cirku La Putyka jsou plná symbolů; situací, které diváka nutí k zamyšlení. „Mám rád, když je divák aktivní. Nemusí pochopit všechny souvislosti, ale měl by mít z tématu inscenace nějaký pocit. Symbol je možné číst různým způsobem, některé věci zůstávají otevřené,“ říká Rosťa Novák ml.

Sbírka pro umění

V halách číslo 7 a 8 byla téměř sto let jatka. Odtud jméno divadla. Změnilo se to až v roce 1983, kdy areál přebudovali na tržnici. Místo pro nové umění s názvem Jatka78, otevřeli loni na podzim, kdy Cirk La Putyka získal od Prahy prostor k pronájmu. Industriální charakter zůstal, rekonstrukce a nové vybavení však byly nutné. Souboru výrazně pomohla crowdfundingová kampaň, v jejímž rámci mohli podporovatelé získat za svůj dar například lístky na speciální benefiční představení, adoptovat světla, koupit fotografie od Tomáše Třeštíka nebo se nechat zapsat na tabuli ve foyer divadla, kterou stvořil výtvarník Lukáš „Musa“ Musil. Cílovou částku dva miliony vybrali na crowdfundingovém portálu Hithit daleko před časovým limitem kampaně 45 dní; celkem se nakonec vybralo 2,4 milionu korun. Za ně postavili zkušebnu, zatemnili třiadvacet oken, nakoupili světla, židle a další pro divadlo s kapacitou tři sta šedesáti míst nezbytně nutné věci.

„Let’s make a double, zkusme dvojité salto,“ napadne akrobata, který zkouší další prvek. Na zemi jsou úzké pytle s pískem, na nich široká dřevěná deska. Vypadá jako houpačka, na obou stranách vyskakují akrobati do vzduchu – když na jedné straně doskočí, „vystřelí“ do vzduchu druhého. Věc funguje na stejném principu jako teeterboard, který je běžný v jiných představeních – tohle je však míň tradiční a o to nebezpečnější. Na jednu stranu desky seskakovali doteď ze stolu dva účinkující, třetího prkno na druhé straně vymrštilo, udělal salto a doskočil na žíněnku. Teď už skáčou na jedné straně tři chlapi a na té druhé se podaří dvojité salto. A akrobat si pobrukuje známou píseň R. Kellyho o tom, že umí létat a dotknout se nebes. „I believe I can fly, I believe I can touch the sky…“