Homosexualita za socialismu: StB si vedla růžové seznamy, které využívala k vydírání

Marek Šálek

22. září 2023

Reportér 09/2023 · Číslo 109

8 minut

Vyrůstat v padesátých letech a připustit si vlastní homosexualitu nebylo snadné nikde na světě. František Bloudek to měl o to komplikovanější, že velká část jeho mládí se odehrávala v komunistických severních Čechách. „Slýchal jsem kolem sebe, že správnej chlap má smrdět potem, chlastem a kouřem. A jakmile se oholím, umyju, čistě obléknu, jsem teplouš, buzerant,“ říká vystudovaný zootechnik, který se kvůli své odlišnosti ocitl v hledáčku tajné bezpečnosti.

Na učiliště to měl tak blízko, že mohl dojíždět na kole. Přesto si vybral internát. „Doma chyběly peníze, naši se věčně hádali, dusno k nesnesení,“ zavzpomínal o víc než půlstoletí později. Vybavil si také: „Po jedné z nesčetných hádek jsem se matky zeptal, proč se s otcem nedají rozvést, když se stejně nemají rádi. Dostal jsem odzbrojující odpověď: A kdo by se o vás staral?“

Ani život na internátě nebyl ideální: šestnáct paland v jedné místnosti, večerka v devět… „Vychovatelé zamkli dveře, a kdo chtěl vykonat potřebu, musel použít kbelík,“ vyprávěl František Bloudek v roce 2018 pražským gymnazistům v rámci projektu Příběhy našich sousedů. „Na starosti nás měl chlap zahořklý kvůli následkům bouračky na motocyklu. Zlost si vyléval na nás.“

Invalidní otec

Po přijetí na střední školu v Kadani se rozhodl, že na internátě už bydlet nebude, a dal přednost rodným Otvicím. Jenomže domácí atmosféra mezitím ještě zhoustla.

„Matka přiměla otce, aby kvůli platu začal pracovat jako bagrista v hnědouhelných dolech. Jednoho dne se s bagrem probořil a pohyblivé části stroje mu roztrhaly břicho. Odškodnění nedostal – s odůvodněním, že si zranění způsobil vlastní nedbalostí,“ přibližuje František.

Rodinu živila z větší části matka. Řadu let pracovala v JZD, nějaký čas na pile, poté se nechala zaměstnat v uhelném revíru, kde byly přece jen o něco lepší platy.