Švitorka z Vysočiny aneb strýc Franze Kafky

Je září 1917, léta první světové války. Franz Kafka – tehdy čtyřiatřicetiletý úředník pojišťovny, jenž se až po své smrti stane jedním z nejznámějších spisovatelů dvacátého století – píše v Praze svému kamarádovi Maxi Brodovi. Kafka, kterému nejprve povolání do armády zamítl jeho zaměstnavatel, později mu v tom zabránila tuberkulóza, má námět. Brodovi sděluje, že plánuje napsat povídku, jejíž předlohou by byl jeho strýc, lékař Siegfried Löwy, žijící na Vysočině.

Kvůli jeho přiškrcenému hlasu mu synovec Franz říká „švitorka“ (Zwistscherer). „/…/ abych nově ztělesnil svého strýce, venkovského lékaře, jemuž (se vší a s největší účastí) říkám někdy švitorka, protože má nelidsky jemnou, staromládeneckou, ze staženého ptačího hrdla vycházející vtipnost, která ho nikdy neopouští. A on tak žije na venkově, nelze ho odtamtud vytrhnout, spokojeně, tak jako může člověka uspokojit tiše šumící bláznovství, které on pokládá za melodii života.“

Brašna jako důkaz

V depozitáři malého městského muzea v Třešti – asi patnáct kilometrů na jihozápad od Jihlavy – se nachází drobný, docela nenápadný předmět. Nevelká kožená lékařská brašna s ohmataným madlem, kovovým zámkem a několika vnitřními přihrádkami. Mnoho se do ní nevejde, sotva pár krabiček léků, injekce, pinzeta a stetoskop. Obnošenost kufříku je důkazem, že byl hojně používán. Právě toto pracovní zavazadlo dlouhá léta doprovázelo místního lékaře MUDr. Siegfrieda Löwyho při denních i nočních cestách za pacienty.

Strýc lékař a jeho brašna byli volnou inspirací při vzniku povídky Venkovský lékař, poprvé publikované v roce 1919. Kafka ji rozehrává obrazem bezmocného doktora v chumelenici: „Měl jsem před sebou naléhavou cestu; těžce nemocný člověk na mne čekal ve vsi vzdálené deset mil; prudká sněhová vánice vyplňovala daleký prostor mezi mnou a jím.“

Obecní lékař v Třešti

Nejmladší bratr Kafkovy matky Julie, Siegfried se narodil 11. března 1867 v Poděbradech do zámožné židovské rodiny. Po absolvování novoměstského německého gymnázia v Praze vystudoval medicínu na německé Karlově univerzitě. Do Třeště přichází roku 1899 po smrti vlasteneckého lékaře Josefa Konárovského a působí tam nepřetržitě až do roku 1924. Velice rychle se Löwymu podaří navázat na Konárovského praxi a zakrátko se vypracuje v respektovanou osobnost města a okolí. V létě roku 1902 Löwy zažádá obecní výbor v Třešti, aby mu bylo uděleno uprázdněné místo obecního lékaře. Osmnáctičlenné zastupitelstvo 21. července 1902 jednohlasně rozhodne mu místo přidělit.