Šťastný blázen Martin Velíšek
7. prosince 2014
Zvětšitfoto Michal Sváček, MAFRA
Po převratu se stal jedním z nejúspěšnějších domácích výtvarníků. Mimořádný, skvělý, zábavný Martin Velíšek. Něco je špatně, došlo nám, když jsme si všimli, že sbírá na žižkovské ulici vajgly. Na prahu padesátky prohrál celoživotní boj s alkoholem, je nemocný. Nemaluje. Anebo maluje, teď zase začal, nakreslil obraz pro Reportéra. Je krásný, ale pro sebe si ho nenecháme.
Náhodná setkání s Martinem Velíškem v posledních dvou letech: jednou sbírá − s vizáží bezdomovce − nedopalky. Podruhé mu to docela sluší, ale buzeruje obsluhu u Vystřelenýho oka, „jak si mu dovolujou nenačepovat, když je ta hospoda jeho“.
Potřetí, to bylo nedávno, jsme se už nepotkali náhodou. Seděl jsem v jeho panelákovém bytě a rozpačitě sledoval, jak se za pomoci zakrslé levé ruky snaží ubalit tabák.
„Martine, měl bys zase začít malovat,“ podávám mu cigaretu z vlastní krabičky, ať se netrápí. „Seš v háji, kopeš se do zadku, máš dluhy.“
„Jasně,“ přikyvuje. „Jasně. Já začnu.“
Nedá se mu věřit. Dnešní Martin Velíšek, nemocný jedenapadesátiletý muž, je schopný naslibovat cokoli. Ale zazdí to, nejspíš neudělá ani čárku.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
VÝBĚR DNE
