Utíkej a nezakopni, pod tebou je Vltava

Post Image

Utíkej a nezakopni, pod tebou je Vltava

Play icon
30 minut

foto Tomáš Binter

Trochu vykrádačka, ale vykopnu cizím textem. O čem je následující reportáž? „Líčí běh Vltavy, začínaje od obou praménků i spojení potůčků do jednoho proudu. Pak tok v hájích a po lučinách, krajinami, kde se zrovna slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na skalách se pyšně vypínají hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; v širokém toku teče dále ku Praze…“ Bedřich Smetana takto popisoval děj své slavné symfonické básně, ale vystihl i kulisy závodu Vltava Run. Ano, Svatojánské proudy zalila přehrada, nicméně rusalky jsem při půlnoční etapě kdesi u Temelína periferně zahlédl.

Nesmrdím vám, řekne Halka po sobotním doběhu své první etapy: Viďte že ne?

Sedíme v dodávce a se zájmem nasajeme vzduch, ale nic, pročež ji můžeme uklidnit.

Ani to nepotřebovala, sama přikývne: „Vypozorovala jsem, že jde o malej zázrak,“ pronese myšlenku, kterou si musím poznamenat. „Když jsem poprvé vyrazila na podobnej štafetovej závod s chlapama, tak mě stresovalo, že jim budu postupně čím dál víc smrdět a oni zase mně, ale od chvíle, kdy se trochu víc rozeběhneš, už pachy nevnímáš. Obzvlášť když tě čekají další dva úseky…“

Pomyslím na to, že jsem včera večer snad až voněl; se ženou jsme šli na zahájení Pražského jara.

Takže smoking! (Toho si na své práci cením – ze smokingu rovnou do sportovních trenek. Jeden rozhovor se žebrákem, příští s knížetem, včera hardcore, zítra opera, takže člověk sice pořádně neumí a neví skoro nic, ale nudí se jen málokdy.)

Podpořte Reportér sdílením článku