Vyléčená bordelářka: Chemické uklízecí prostředky nefungují tak dobře jako přírodní

Lidé

Když měla malé děti, vadilo jí, jak je neustále obklopená zmatkem a nepořádkem. Pustila se proto do úklidu. Dnes má její instagramový účet s názvem Úklid pro klid skoro 300 tisíc sledujících a Kateřina Brožová vlastní firmu na čistící prostředky na přírodní bázi. Používá ocet, sodu či kyselinu citronovou a říká, že chemie by ji udusila.

Byla jste pořádkumilovná odjakživa?

Já o sobě s radostí říkám, že jsem vyléčená bordelářka. Uklízet ve velkém jsem začala až na mateřské, kdy jsem byla celá nesvá z toho, že mě neustále obklopuje chaos a zmatek, a nebylo mi v tom vůbec příjemně. Začala jsem na sobě pracovat s pomocí seberozvoje a došla jsem k tomu, že úplně jednoduchá věc, jako je systém, nám může v domácnosti extrémně pomoci. Může nám ulevit od negativních myšlenek a špatného pocitu.

 

Tak to je přesně opačný příběh, než jaký má známá japonská vyznavačka pořádku Marie Kondo. Ta to prý naopak s dětmi vzdala…

Nejsem úplně puntičkářka jako Marie Kondo, která měla ve skříních úhledné komínky. Občas někde nepořádek mám. Ale je dobré se z něj vymanit alespoň tak, že když večer jdete spát, máte uklizeno. To mně osobně stačí. Když se ráno vzbudím do uklizeného bytu, mám klid v duši, že to zvládám, a že i děti od malička vedu k pořádku.

 

Byla hned zprvu vaše motivace rozjet vlastní byznys?

Začala jsem pozvolna s prodejem „to do listů“. Chtěla jsem lidem spíš psychicky ulevit, poukazovat na to, že je strašně důležité mít kolem sebe pořádek. Vezměte si, kolik změn v životě způsobí jen to, že ráno vstanete a ustelete si postel. Jsou na to různé studie, je známo, že třeba lidi s depresí nejsou schopni pořádek kolem sebe udržovat, ale zároveň i když depresi nemáme, a máme kolem sebe nepořádek, tak nás to ovlivňuje a můžeme mít špatnou náladu, i když třeba nevíme proč.

 

Konvenční přípravky tak dobře nefungují

Uklízíte látkami, jako je soda nebo ocet. Předpokládám, že vedle duševní pohody je silným motivem i ekologie.

Vším, čím uklízím, jsem uklízela už dlouho před dětmi. Octem a kyselinou citronovou uklízely už mamka i babička, já jsem k tomu přidala sodu, peroxid a esenciální oleje. Vždy jsem si připadala hrozně divná, protože když se sejdou holky a povídají si o všem možném, třeba i o úklidu, bylo mi dlouho trapné říct, že uklízím octem. Ne úplně všem, ale většině to přišlo divné, lidi na to nebyli zvyklí. I já jsem se pak chvilku snažila zkoušet uklízet tím, čím uklízí většina, ale přišlo mi to strašně nefunkční. Navíc, jak jsem byla zvyklá na přírodní věci, tak jsem se u toho úplně dusila. Od malička tíhnu k přírodě, a nechci dýchat a používat něco, co má v sobě škodliviny. Navíc mi přišlo, že konvenční uklízecí prostředky nefungují. Že se povrch po vyčištění neleskne tak jako po octu.

 

Nebývá naopak častý argument pro konvenční přípravky právě ten, že jsou účinnější než ty ekologické?

Já mám opačnou zkušenost. Mnozí zákaznici mi píšou, že dvacet let nemohli vydrhnout vodní kámen ze záchodu, pak použili ocet s kyselinou citronovou, a vodní kámen je fuč. Mnozí prostě nevěděli, jak na to, tak jim nezbylo než to nechat, jak to je, protože měnit toaletu je samozřejmě nákladné a náročné. No a pak mi děkovali, že jsem jim konečně po dvaceti letech ukázala, jak dostat kámen pryč. Proto mám na sociálních sítích ty ukázky „před“ a „po“, protože to opravdu funguje.

 

Mně řekl instalatér, ať na vodní kámen vezmu šroubovák, protože prý do odpadu nic sypat a lít nemám, abych neponičila trubky. Zkoumala jste nějak i tento aspekt?

Já jsem si to samozřejmě ověřovala. Jednak směs deset let používám v našem domě, a také máme našeho chemika, který nám pomáhá připravovat různé prostředky čili s ním řeším i toto. Podle něj by při daleko vyšší koncentraci musely trubky v roztoku ležet půl roku, aby se to na nich vůbec nějak projevilo.

 

I myčka se musí někdy umýt

Co jsou největší úklidové „jobovky“ v našich domácnostech?

Třeba ten „močový kámen“ v toaletě, nebo vodní kámen obecně. Když má někdo tvrdou vodu, tvoří se už po měsíci nános. Po třech měsících už můžete mít slušnou vrstvu. Když člověk neví, jak ho změkčit a odstranit, tak ho to samozřejmě potrápí. A pak to jsou takové věci, co člověka často nenapadnou. Nečteme návody, přijde nám, že když myčka myje nádobí, tak se sama nepotřebuje nějak čistit. To jsou pak takové „aha“ momenty, kdy si lidi uvědomí, že čištěná myčka déle vydrží, navíc nezapáchá.

 

Napadá mě třeba guma okolo pracího bubnu…

Ano, to taky řeším, lidé se ptají, jak ji vyčistit, protože se jim tam často tvoří plíseň. Nebo sítko v pračce. Sama jsem o něm nevěděla, než mě na ně tchyně před několika lety upozornila a řekla mi, že se musí občas vyčistit. Nebo odtok a filtr v lednici. To také mnoho lidí neví, že je potřeba ho někdy vyměnit. Když ho včas neměníme, všechny ty bakterie nám proudí zpět do lednice, tak si dovedete představit, co nám to tam udělá za paseku. Mnozí třeba nevědí, že se dá vyčistit sklo u trouby, když se odmontuje.

 

Často jsou to trochu technické věci, umět něco odmontovat, vysadit, a pak to tam vrátit. Studujete manuály?

Já moc ne, ale můj muž čte všechny návody a v těchto věcech se orientuje. Třeba trouba a její čištění, to byl impulz od něj. Když to není z jeho hlavy, posílají mi někdy i tipy moji sledující. Tak jsem přišla i na lufu, kuchyňskou houbičku, která se po používání dá kompostovat.

 

Co je podle vás pro lidi ta největší bariéra v přechodu k přírodním čističům?

Myslím, že jsme si zvykli být trochu pohodlní, mít na každý problém zvláštní přípravek. Pak jich ale samozřejmě musíte mít dvacet. Přitom je to strašně jednoduché. Jednou za čas si namícháte univerzální čistič z vody, bílého octa a esenciálního oleje, který vám vydrží měsíc. Je to návrat k tomu, jak uklízely naše babičky. Když nasednete poprvé do auta, tak jste také zmatení, ale jedete dvacet jízd a pak už to děláte úplně automaticky. Podobně je to i s tím úklidem. Navíc čističe vycházejí levněji než konvenční drogerie. Z pěti litrů octa namícháte 25 litrů čističe.

 

Vedle vnější čistoty řešíte i to, co se skrývá uvnitř skříní?

Určitě, ti schovaní strašáci jsou pro naši psychiku vůbec nejhorší. Déle se odkládají, ale na naši náladu mají podle mě větší dopad. Nedávno jsme s mužem měli tři dny bez dětí a úplně nás to chytlo, že jsme vyklízeli všechny skříně a uklidili celý dům. Teď jsem tedy naprosto spokojená. Vyklidili jsme všechno. Navíc moje výhoda je, že mi nedělá problém dávat věci pryč, nemusím mít plnou půdu. Mám ráda minimalismus.

 

Každý den trochu

Měla jste vy sama někdy paní na úklid?

Ano, měla. A může to být moc fajn. Ale je to vždy kompromis, cizí člověk to nikdy neudělá tak, jak se na to vrhnete vy sama, nebo konkrétně já. Nemůžu kategoricky říci, že už ji nikdy nevyužiji. Ještě jsem nicméně nenašla člověka, který by to udělal podle mých představ.

 

Vy radíte uklízet každý den trochu. Co je optimální čas?

To je opravdu nejlepší. Ale není to tak, že každý den pět minut, jak si někteří špatně vykládají mé „pětiminutovky“. Ty jsou určené na věci, které strašně dlouho odkládáme. My máme třeba takový „bordel šuplík“. Když nevím, kam s něčím, tak to dám tam. Je tam šroubovák, metr, plastelína. Nesnáším ho uklízet. Tak si vždycky řeknu, že mu dám pět minut. Nebo okna bych si rozkouskovala alespoň po jednotlivých místnostech. No a pak je ještě potřeba počítat navíc s časem pro každodenní rutinu, která spočívá v úklidu kuchyně, koupelny, WC, podlahy a stlaní postelí. Dobrá je proto prevence. Třeba nedávat věci do dřezu, ale rovnou do myčky. Nebo si vyčistíte zuby a hned po sobě umyjete umyvadlo. Já se třeba snažím prát každý den. Jedna pračka denně mě to tolik nezahlcuje.

 

V instagramových videích pořád něco lijete na koberec nebo na matrace, abyste následně ukázala, jak to vyčistit. Netrpí tím vaše domácnost? Musela jste už něco vyměnit?

Řekla bych, že právě naopak. Bydlíme v domě deset let a nepamatuji se, že bychom něco měnili. Údržba prodlužuje životnost.

 

Nepřemýšlíte o tom, že byste byla i koučkou pro úklid a objížděla domácnosti?

To by mě určitě bavilo, jenže mým cílem je předat tohle „poselství“ co největšímu množství lidí a vzhledem k časové náročnosti zatím raději zůstanu online…

 

Sledují mě i před spaním

Stěhujete vaši firmu z menšího do většího skladu. Takže se vám daří?

Kontinuálně rosteme už od začátku. Teď jsem se rozhodla pro změnu, protože jsme hodně využívali externích firem, které nám balily třeba jedlou sodu, což si budeme dělat nyní sami. Ušetříme tím i náklady. Jde i o pocit samostatnosti, kdy nejste závislí na rozpoložení někoho jiného a na tom, jaké si řekne náklady, protože firem na kompletaci výrobků na trhu moc není.

 

 

Když máte teď nový sklad, budete řešit i vracení obalů, aby to celé dávalo smysl i z tohoto udržitelného pohledu?

Už jsme to několikrát řešili. V tuto chvíli máme 100% recyklovatelné obaly. A doufám, že vracení obalů už se nám teď také brzo povede, protože zatím jsme na ně opravdu neměli prostor.

 

Co nového chystáte?

Teď třeba připravujeme nové prostředky na praní, které si lidé budou moci sami namíchat. Budeme si umět vyrobit prášek na barevné i bílé prádlo a aviváž. Prášky budou na bázi prací sody, perkarbonátu a marseilleského mýdla.

 

Vaše produkty jsou teď ke koupi i v dm drogerii. Jak to vzniklo?

Byl můj sen si jednou zajít do prodejny a mít tam tu svou sodu a ocet. Drogerii dm jsem kontaktovala já, ale prý už mě chtěli oslovit dlouho. Takže to dopadlo úplně nejlíp. Jsme domluveni, že budu prodávat jen u nich. Zatím je to ale jen pár měsíců a vyhodnocení spolupráce nás teprve čeká. Jinak s e-shopem budeme rádi, když se budeme rozrůstat i do zahraničí. Na Slovensko už posíláme, vlastně i po celé Evropě, protože Češi žijící v zahraničí u nás objednávají.

 

Myslíte, že vás někteří sledují jen tak pro dobrý pocit, a vlastně doma ani tolik neuklízejí?

Myslím, že i takoví jsou, spoustu lidí mi píše, že ta videa jsou strašně uklidňující a třeba i malé děti na to rády koukají. Mé kamarádky dcera pravidelně před spaním kouká na moje uklízecí video, na lidi to má očistný efekt.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama