Léta Páně ΄38, ΄48… Příběh očitého svědka

Obrazem

„Musely přijít tragické zvraty, abych pochopil, co je ve fotografii opravdové, věčné a cenné,“ sdělil mi svého času Jan Lukas. Coby fotograf se Lukas řadí k nejlepším průvodcům naší minulostí. Jeho série snímků začíná tragédií roku 1938; od demobilizace československé armády spěje přes válečnou okupaci až k roku 1948, tedy k nastolení komunistické diktatury.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Ne vždy se fotografu Janu Lukasovi stalo, že by se jeho mimořádně ostře viděné momentky dostaly hned po jejich pořízení na veřejnost. Okamžité publikaci bránila za druhé světové války cenzura, a ani kapitulace Hitlerova Německa v květnu 1945 tiskovou svobodu nepřinesla, byť oficiálně ji obnovené Československo respektovalo.

Lukas, jenž se narodil roku 1915 v Českých Budějovicích, tak část svých snímků pořizoval jakožto odkaz budoucím generacím. V polovině šedesátých let se pak uchýlil do amerického exilu: v New Yorku v roce 2006 zemřel.

 

Krize

Jako pomocník kameramana Alexandera Hackenschmieda se Jan Lukas podílel na vzniku dokumentu Krize, natáčeného roku 1938 pro amerického producenta Herberta Klinea.

Mezi květnovou a zářijovou mobilizací československých vojenských záloh sledovali filmaři radikalizaci německých spoluobčanů; natáčení směřovalo k válečnému střetu, představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie však rozhodli jinak. Koncem září 1938 nařídili Československu z Mnichova přijetí požadavků Německé říše. Znamenalo to stažení vojsk z pohraničí, vyhnání části obyvatelstva a plnění řady dalších požadavků, včetně územních ústupků Polsku a Maďarsku. O třetinu rozlohy okleštěný stát byl přejmenován na Česko-Slovenskou republiku. Poté došlo na vyhlášení Slovenské republiky (14. března 1939), nacistickou okupaci českých zemí (15. března 1939) a zřízení protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939).

 

Konec nadějí

Osud rodné země znázorňoval Lukas nejčastěji pomocí dění ve veřejném prostoru. V březnu 1948 zobrazil pohřeb ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, jehož tělo bylo dva týdny po definitivním uchopení moci komunisty nalezeno pod okny jeho bytu v Černínském paláci. Začátkem léta 1948 fotografoval průvody sokolského sletu kráčející Prahou – zprvu jásající, ale vzápětí tím více zaskočenou zatýkáním. Bylo to krátce po odstoupení prezidenta Edvarda Beneše, odmítajícího takzvanou květnovou ústavu prosazenou komunisty. Smrt tohoto spoluzakladatele republiky pak začátkem září symbolizovala definitivní konec demokratické éry.

Na stránkách knihy Pražský deník 1938–1965 Jan Lukas přiznává, že tak jako míval strach za války, obával se fotografovat demonstrace a pouliční násilnosti, jimiž si v únoru 1948 komunisté zajistili převzetí vlády: „Proti pomyslnosti tajné policie jste mohl spáchat zločin, aniž jste věděl jak,“ řekl mi na vysvětlenou.

Snímky Jana Lukase můžete vidět na výstavě připravené ke stému výročí vzniku Československa pražskou galerií Art In Box. Její název zní Jan Lukas: Československý deník s podtitulem Příběh fotografa a jeho země; přístupná bude od konce října až do 10. ledna 2019. •

 

Autor je český fotograf a teoretik fotografie.

 

 

Další materiály ve speciálu ke sto letům republiky:

 

Sto let Československa. Nebyl to jen sen? Rozsáhlá reportáž z Užhorodu a Hlučínska

Ernie Simon a hrdinové, na něž se zapomnělo

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama