Živou mě nedostanou

Ženy žijící na území Islámského státu mají zakázáno pracovat. Výjimkou jsou zdravotní sestry, které musí léčit zraněné bojovníky. Je mezi nimi i pětadvacet žen, které po práci v nemocnici spěchají na utajené kliniky, kde pomáhají znásilněným ženám a dětem. Pokud by je odhalili, čeká je smrt. I proto chodí ozbrojené.

Hony na Jezídky

„Mám spoustu pacientek, mladých holek, které nosí plíny. Mají tak potrhané anusy, že nejsou schopny udržet stolici,“ píše mi zdravotní sestra Mary. Pracuje v Mosulu, druhém největším iráckém městě, které je od loňského roku pod kontrolou Islámského státu. Ona a její kolegyně jsou jediné v celém městě, kdo obětem sexuálního násilí pomáhá. „Máme zde pět klinik. Týdně přijímáme přes dvě stě padesát žen a dívek. Kromě toho, že mají potrhané vagíny a řitní otvory, je většina z nich traumatizována, což bývá ještě větší problém než jejich fyzická poranění.“

Místní kliniky financuje kanadská organizace RINJ (Rape Is No Joke), která pomáhá obětem sexuálního násilí po celém světě. Na území kontrolovaném IS je jediná svého druhu – oficiálně zde nepůsobí agentury OSN ani jiné nevládní organizace. „Naše práce je ilegální, musíme kliniky neustále přesouvat. Kdyby nás odhalili, jsme za pár hodin mrtvé,“ říká Mary (z pochopitelných důvodů neuvádíme její skutečné jméno).

Mosulské zdravotnice rovněž ukrývají stovky křesťanských a jezídských žen a dětí, které nestihly z města včas utéci, a také desítky dívek, kterým pomohly ze zajetí – v něm byly drženy bojovníky DAESH (arabské označení Islámského státu) jako sexuální otrokyně. Nejžádanějším „zbožím“ mezi těmito teroristy jsou ženy a dívky jezídského původu, kterých je nyní v Mosulu násilím zadržováno kolem čtyř tisíc. „Pořádají se na ně doslova hony, každý chce mít svoji jezídskou konkubínu,“ píše Mary. Jezídky vynikají krásou, mnoho z nich má světlé vlasy a modré oči.

Devítileté nevěsty

Islámský stát nedávno uzákonil sňatky s dívkami od devíti let. „Bojovníci DAESH jsou posedlí sexem, mají povoleny i dočasné sňatky. Navíc jsou zvrhlí a praktikují ta nejhorší zvěrstva, jaká si normální člověk ani nedokáže představit,“ popisuje Mary a pokračuje líčením, při němž tuhne krev v žilách: „Měli jsme tu patnáctiletou Jezídku, kterou análně znásilnili. Pak ji tam zavedli zbraň a vystřelili. Měla potrhaná střeva, ale přežila. Podařilo se nám ji dostat do Erbílu (hlavní město iráckého Kurdistánu, pozn. red.) a odtud do Evropy na léčení.“