Postavme dům ze dřeva, je to cool

Dřevo začíná být v České republice „cool“. V Praze vznikají hned dva bytové domy, v nichž hraje dřevo coby stavební materiál hlavní roli. K tomu má na Kladensku vyrůst dřevěná školka a existují – i když zatím časově vzdálené – plány na dřevěný mrakodrap.

Vraťme se nejprve k oněm bytovým domům: jeden plánuje postavit společnost Skanska pod příznačným názvem Radlický Dřevák – začít stavět by se mělo příští rok. Půjde přitom o pilotní projekt, o jakousi laboratoř, v níž bude firma zároveň zkoumat, jak si stojí dřevo v porovnání s konven­­čními materiály, pokud jde o rychlost výstavby nebo snížení uhlíkové stopy. Vedle sebe totiž v Radlicích vyroste jak dřevěný dům, tak dva tradiční.

„Předpokládáme, že si tu ověříme, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ uvedl při představování Dřeváku Petr Michálek, generální ředitel rezidenčního developera Skanska.

Ve stejné části hlavního města, na pomezí Stodůlek a Řeporyjí, vzniká i další dřevěný projekt, zvaný Timber Praha, společnosti UBM. „Pouze spodní stavba včetně základů a některé prvky schodiště budou z betonu, jinak to bude čistá dřevostavba,“ uvádí Alice Slámová, marketingová a obchodní ředitelka společnosti UBM Development Czechia. Stavba by měla být hotová dokonce už příští rok.

Po vzoru své finské mateřské společnosti plánuje výstavbu dřevostaveb začít v Česku i firma YIT. „V našem plánovaném projektu na Kladně chceme postavit školku, která bude celá ze dřeva,“ uvádí Marek Lokaj, generální ředitel YIT Stavo. Zkušenosti už mají z dřívějška, kdy v rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín v Praze 9 postavili novou školku podle návrhu finského architekta Jyrkiho Tasy. Ta má fasádu obloženou kanadským cedrem a dřevo se použilo také v interiérech.

 

Společným jmenovatelem zmíněných bytových domů je kromě dřeva to, že budou vysoké maximálně dvanáct metrů, což znamená čtyři nadzemní podlaží. Důvod? Úředně daná protipožární omezení. Právě je všichni developeři označují za hlavní problém, který nyní většímu používání dřeva jako stavebního materiálu brání. Rádi by dřevěné stavby vyhnali více do výšky, čímž by se do nich vešlo – a pak se prodalo – více bytů.

Firmy tak tlačí na změnu požárních předpisů. „Dřevo chceme využít také v dalších připravovaných projektech, s čímž by nám úprava legislativy výrazně pomohla,“ říká Pavel Tomek, projektový manažer Skanska Residential, který má Radlický Dřevák na starosti.

 

 

Zahraniční příklad

Všichni developeři v Česku, kteří dnes zvažují větší používání dřeva, se odvolávají na zahraniční zkušenosti, kde se z tohoto materiálu staví vyšší budovy, ať již jde o skandinávské země, Nizozemsko, nebo Rakousko.

„Například v Německu a Rakousku, kde působí naše mateřská firma UBM Development AG, již řadu let existují technické a požární předpisy umožňující výstavbu vysokých dřevěných a hybridních staveb. Běžně se tam projektují bytové a administrativní domy o šesti i více patrech,“ popisuje Alice Slámová z UBM.

Další příklady ze světa popsala nedávno agentura Bloomberg. Dvacetipodlažní dům ze dřeva byl postaven před necelými dvěma lety ve švédském Skelleftea. V Sydney stojí devětatřicetipatrová dřevěná věž, v níž sídlí společnost Atlassian. A pařížská olympijská vesnice pro letní hry v příštím roce bude postavena z materiálů organického původu, včetně spousty dřeva.

Ve Vídni je podobnou unikátní stavbou například dřevěný mrakodrap HoHo. „Do roku 2019 se jednalo o nejvyšší dřevostavbu na světě, s výškou 84 metrů s 24 nadzemními podlažími. Velmi důležité je však vědět, že vedle HoHo Wien byla postavena také menší budova ze stejných materiálů a za použití stejných technologií, která sloužila k testování konstrukčního systému, zvýšení efektivity a pochopení metodiky při stavbě budovy HoHo Wien,“ upozorňuje Petr Kuklík, který se dřevostavbám věnuje přes třicet let a působí na ČVUT v Praze, Fakultě stavební, a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB).

Expert upozorňuje i na další ne už tak známé detaily vídeňského mrakodrapu. Ten je postaven převážně ze dřeva a betonu, přičemž první jmenovaný materiál tvoří 75 procent z celku. „Návrh takovéto stavby by podle tamních předpisů požární bezpečnosti nebyl možný – stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí mohou být v Rakousku stavěny maximálně do šesti nadzemních podlaží,“ doplňuje Petr Kuklík s tím, že se proto použil tak zvaný „požárně-inženýrský přístup“. To znamená, že – zjednodušeně řečeno – úřady posuzovaly stavbu individuálně coby specifickou a rozsáhlou.

Tímto způsobem by mohly být u nás schvalovány dřevěné stavby vyšší než zmíněných 12 metrů, což se ale u nás zatím nevyužívá.

Právě Petr Kuklík je klíčovým člověkem pro budoucnost dřevostaveb v Česku, protože vede odbornou pracovní komisi, která připravuje podklady pro změnu norem požární bezpečnosti.

„V současnosti se podílíme na přípravě druhé generace eurokódů pro navrhování dřevěných konstrukcí a současně na vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví. Na základě těchto dokumentů bude možné lépe stanovit požární odolnost dřevěných konstrukcí včetně jejich příspěvku do hustoty požárního zatížení,“ uvádí Kuklík. Vyhlášeny by nové normy mohly být v průběhu příštího roku.

Developeři od nich čekají nejen schválení větších výšek. „Z našeho pohledu by optimální úpravou bylo zvýšení povoleného výškového limitu ze čtyř na šest nadzemních podlaží. Zároveň bychom ocenili úpravu požární kategorizace nosných konstrukcí, případně její zrušení. Tato kategorizace nyní vyžaduje zakrytí již tak dostatečně odolných dřevěných nosných konstrukcí dalšími materiály jako například sádrovláknitými nebo protipožárními sádrokartonovými deskami,“ uvádí Pavel Tomek za Skansky s tím, že kvůli posledně zmíněnému je na stavbu nutné vynaložit mnohem více stavebního materiálu, než by bylo nutné: dochází navíc i k zakrytí atraktivního a příjemného dřeva.

„Dále je třeba upravit, zjednodušit, standardizovat postupy a schvalování pro unikátní stavby, které i po změně norem bude stále nutné stavět odchylným postupem, tak zvaným inženýrským přístupem,“ doplňuje Jan Nový, ESG ředitel společnosti Progresus, investující do udržitelného developmentu, rezidenčního i industriálního. Právě v jejich dlouhodobém plánu (což může znamenat i deset a více let) je na začátku textu zmíněný dřevěný mrakodrap.

 

Krása dřeva

Proč se dřevo stává v poslední době tak atraktivním materiálem, lze vysvětlit několika důvody – většina z nich přitom není zásadně nová.

„Současné moderní postupy umožňují vysokou úroveň prefabrikace dřevostaveb, díky níž je montáž rychlejší, přesnější, jednodušší a méně náročná na dokončovací práce na stavbě. Zároveň během výstavby vzniká méně stavebního odpadu. A jelikož se jedná o obnovitelný materiál, dřevěné konstrukce charakterizuje i snadnější demontáž a možnost recyklace,“ shrnuje Marek Lokaj.

Další výhoda dřeva začala být velmi aktuální až v poslední době – je jí nižší uhlíková stopa.

Budovy, včetně jejich provozu, jsou v Evropě odpovědné za zhruba 36 procent emisí skleníkových plynů. Samotné stavebnictví produkuje 11 procent celkového objemu emisí, přičemž jen na výrobu cementu padne osm procent emisí skleníkových plynů vypouštěných do vzduchu.

Dřevo jako obnovitelný materiál vychází z tohoto pohledu dobře, a to i přesto, že propočty se – jak už to u uhlíkové stopy a CO2 bývá – různí. Nicméně platí, že stromy za života pohlcují oxid uhličitý. A pokud nejsou po pokácení spáleny, CO2 v nich anebo v budovách z nich postavených zůstane uzamčený. I když ne navždy.

„Historicky se pro dřevo uvažovala záporná hodnota uhlíkové stopy, protože dřevo do sebe během růstu váže tak zvaný biogenní uhlík,“ říká Kuklík. Dnes se však začalo počítat i s koncem životního cyklu dřevěných budov. „Současný přístup uvažuje především o principu -1/+1, kdy se na počátku životního cyklu započítá absorbovaný biogenní uhlík, který je ale na konci životního cyklu opět vypuštěn do atmosféry, například spálením dřeva,“ uvádí Kuklík. Jinými slovy, nepočítá se pouze s pohlceným uhlíkem, bere se v úvahu i to, že pak dojde k jeho uvolnění.

Nicméně i tak je vzhledem k přírodnímu původu a malé energetické náročnosti na zpracování uhlíková stopa dřevěných konstrukcí výrazně nižší než u jiných materiálů. Například proti železobetonové konstrukci vychází uhlíková stopa té dřevěné na poloviční úrovni, proti dalším materiálům je ještě nižší.

Lepší emisní náročnosti dřeva si jsou dobře vědomi i developeři, kteří jsou pod tlakem na snižování uhlíkové stopy, ať již ze strany svých mateřských společností, bank, zákazníků, či velkých nájemců.

Například Skanska chce být uhlíkově neutrální do roku 2045 a do roku 2030 snížit emise CO2 ve třetí kolonce, v tak zvaném Scopu 3 (tam patří právě uhlíková stopa domů a objektů, které postaví), o polovinu proti roku 2020. A to bude možné hlavně skrze snižování energetické náročnosti budov anebo použitím jiných materiálů.

 

Dřevěné panely

Nejde však opravdu o jedinou výhodu dřevěných budov. Tou je i jejich rychlejší stavba. Kdo si přitom představuje, že dnešní dřevěné projekty (minimálně bytových domů) se staví z prken či jako klasické roubenky, je na omylu. Trendem jsou tak zvané CLT panely, což jsou vlastně křížem lepené desky, jejichž výhodou má být pevnost, dobrá stabilizace vlhkosti, ale i zrychlení výstavby.

„Inovativní masivní CLT panely navíc umožňují stavět budovy, které jsou lehčí než beton, ale přitom si zachovávají velmi dobrou nosnost. Dále vynikají vysokou pevností, stabilitou a dobrou požární odolností. Zároveň eliminují vznik tepelných mostů, výborně regulují vlhkost, jsou difuzně otevřené a od tloušťky stěn šest centimetrů jsou i vzduchotěsné,“ popisuje Alice Slámová z UBM.

V Česku existuje na výrobu CLT panelů obří továrna společnosti Stora Enso, která se nachází ve Ždírci nad Doubravou na Vysočině. Linka byla spuštěna loni v říjnu a její plná roční kapacita má být 120 tisíc metrů krychlových. Investice do linky činila 79 milionů eur, což naznačuje, o jak velký trend jde.

Hodnota globálního trhu s dřevěnými CLT panely loni podle průzkumu Grand View Research dosáhla miliardy dolarů – napsala agentura Bloomberg: a do roku 2030 by se měla ztrojnásobit.

I přes globální trend ovšem existují země, které jsou s používáním dřeva coby materiálu opatrné. V Evropě nejznámějším příkladem je Velká Británie, která bývala lídrem. V roce 2018 dělal místní trh 15 procent světového trhu s CLT panely, uvedl nedávno britský deník Guardian. Dnes jde o méně než jedno procento.

Stopku dřevu dal požár londýnské budovy Grenfell v roce 2017, který připravil o život 72 lidí. Dřevo za to sice podle britského deníku a zjištění vyšetřovatelů nemohlo, spíše řetězec lidských chyb, přesto nedůvěra zapustila hluboké kořeny. Británie v roce 2018 zakázala dřevěné stavby vyšší než osmnáct metrů, a starosta Londýna šel dokonce ještě dále a zakázal dřevo do vnějších stěn domů jakýchkoli rezidenčních projektů, pokud si chtějí sáhnout na dostupné dotace.