Prosíme Boha, aby měli čeští lékaři dobrý život

Tříletá Mása, jejíž syrská rodina musela uprchnout ze své vlasti, nyní žije v jordánském Ammánu. Její záchranu z rukou českých lékařů zachytil slovy i obrazem mladý fotograf, který byl u toho.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Záběry džihádistů, kteří svým odpůrcům řežou hlavy, mě strašily už od dětství. Dodnes vzpomínám na dovolenou v Řecku, kam jsme s rodinou odlétali v druhé polovině září 2001. Celý týden nám nad hlavami létaly vrtulníky americké armády a už tehdy, v necelých deseti letech, mi okolí podsouvalo, že za všechno můžou zlí muslimové. Ne teroristé nebo radikální islamisté, ale muslimové.

O patnáct let později sedím na návštěvě u syrské rodiny muslimského vyznání žijící v jordánském Ammánu. Její členové mi vyprávějí, jak je ze dne na den vyhnala válka z domova a překopala život každého z nich. Ze Sýrie se jim podařilo uprchnout v roce 2013, po několika pokusech našli tento dvoupokojový byt.

Jednou z jejich dvou dětí je tříletá Mása, kterou vloni operovali lékaři z Dětského kardiocentra FN Motol a tím jí zachránili život.

Pro představu: každá mise motolských kardiochirurgů a kardiologů v rámci českého vládního programu MEDEVAC začíná výběrem pacientů. Tým odborníků se po detailním zvážení rozhodne, jaké případy lze v místních podmínkách odoperovat, které je možné o nějaký čas odložit, a kterým dětem už bohužel není pomoci. 

I když to lékaři nechtějí příliš přiznávat, jde o extrémně náročné a emotivní rozhodování. Mása měla obrovské štěstí, že ji rodiče přivedli na prohlídku právě v den výběru. Pokud by do nemocnice přišli až příští ráno, už by se pracovalo podle operačního plánu, jehož změna by byla hodně komplikovaná. Během příští mise by už chirurgické řešení její vrozené vady (Fallotova tetralogie) bylo mnohem složitější. A není jisté, zda by se jej vůbec dožila.

„Od lékařů jsme se dozvěděli, že naše holčička má dvanáctimilimetrovou díru v srdíčku, a že je operace nevyhnutelná,“ vyprávějí Másiny rodiče. Po zákroku prý jejich dcera víc jí, lépe dýchá a je z ní konečně normální dítě. Maminka s dojetím dodává: „Každý den prosíme Boha, aby měli čeští lékaři dobrý život. Snad jim Bůh usnadní jejich životní cestu.”

Na návrat do vlasti zatím rodina nemyslí. Od starších příbuzných, kteří zůstali v Sýrii, dostali před časem fotografie svého domu. Zbyly z něj jen obvodové zdi. Dalším důvodem je branná povinnost: každý muž do pětačtyřiceti let musí narukovat, což momentálně znamená téměř jistou smrt. 

V Jordánsku se rodina snaží žít normálním životem a tedy i pracovat. Protože ani jeden z rodičů Másy nestihl odmaturovat, nemohou si zaměstnání příliš vybírat, většinou jde o manuální práci nebo výpomoc v obchodech. „Mnohokrát se stalo, že jsem pracoval a potom nedostal peníze. Naštěstí jsou tady i dobří lidé a někdy nás obdarují,” říká Másin tatínek.

Podobné příběhy si vyslechnete u většiny syrských rodin v Ammánu i jinde. Ze dne na den museli lidé opustit domovy, po složitém překračovaní hranic začali žít v jiné zemi. A někdy přišla další rána: nemocné dítě. Svůj vděk českým lékařům a programu MEDEVAC dávají tito lidé nepokrytě najevo. Český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík to komentuje takto: „Záchranou jednoho dítěte získáváte sto přátel, kteří vědí, že Česká republika zachránila jejich dítěti život.” 

Osudy velké části uprchlíků jsou obrovsky komplikované, ale jak říká otec šestiletého Ahmeda, který byl také operován českým týmem: „Uprchlík je člověk, kterému byl ukraden život. Žili jsme úplně normálně a najednou byla naše země pryč. Do Jordánska jsme nepřišli z vlastní vůle, byli jsme okolnostmi donuceni. Moje děti se ocitly v neznámém prostředí a nevíme, co nás čeká.”

Každopádně můžeme být na naše lékaře a program MEDEVAC pyšní. Jen málokterá země má dnes z hlediska humanitární pomoci v Jordánsku takový zvuk jako Česká republika. A jsem si stoprocentně jistý, že je naší lidskou a morální povinností tyto aktivity všemožně podporovat a snažit se rodinám, jako je ta Másina, alespoň porozumět.

 

MEDEVAC
Zdravotně humanitární program České republiky, který se zaměřuje na poskytování lékařské péče zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených humanitární krizí či přírodní katastrofou, případně v místech, kde není dostupná odborná péče. Léčba je poskytována zdarma a výhradně civilistům (převážně ženám, dětem a starším osobám), kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu, nebo jim jejich zdravotní stav neumožňuje vést důstojný život.
MEDEVAC upřednostňuje léčbu takových druhů onemocnění, která nevyžadují intenzivní léčbu v řádech několika let (například leukémie či epilepsie). Projekt financuje od roku 1993 ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a zahraničních věcí. Program MEDEVAC úzce spolupracuje s Armádou ČR, FN Motol, Všeobecnou fakultní nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, Ústřední vojenskou nemocnicí, FN Hradec Králové, FN Královské Vinohrady nebo FN Olomouc.

 

Autor je fotograf, dlouhodobě se věnuje humanitárním misím a zdravotnictví.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama