Prosíme Boha, aby měli čeští lékaři dobrý život

Záběry džihádistů, kteří svým odpůrcům řežou hlavy, mě strašily už od dětství. Dodnes vzpomínám na dovolenou v Řecku, kam jsme s rodinou odlétali v druhé polovině září 2001. Celý týden nám nad hlavami létaly vrtulníky americké armády a už tehdy, v necelých deseti letech, mi okolí podsouvalo, že za všechno můžou zlí muslimové. Ne teroristé nebo radikální islamisté, ale muslimové.

O patnáct let později sedím na návštěvě u syrské rodiny muslimského vyznání žijící v jordánském Ammánu. Její členové mi vyprávějí, jak je ze dne na den vyhnala válka z domova a překopala život každého z nich. Ze Sýrie se jim podařilo uprchnout v roce 2013, po několika pokusech našli tento dvoupokojový byt.

Jednou z jejich dvou dětí je tříletá Mása, kterou vloni operovali lékaři z Dětského kardiocentra FN Motol a tím jí zachránili život.

Pro představu: každá mise motolských kardiochirurgů a kardiologů v rámci českého vládního programu MEDEVAC začíná výběrem pacientů. Tým odborníků se po detailním zvážení rozhodne, jaké případy lze v místních podmínkách odoperovat, které je možné o nějaký čas odložit, a kterým dětem už bohužel není pomoci.

I když to lékaři nechtějí příliš přiznávat, jde o extrémně náročné a emotivní rozhodování. Mása měla obrovské štěstí, že ji rodiče přivedli na prohlídku právě v den výběru. Pokud by do nemocnice přišli až příští ráno, už by se pracovalo podle operačního plánu, jehož změna by byla hodně komplikovaná. Během příští mise by už chirurgické řešení její vrozené vady (Fallotova tetralogie) bylo mnohem složitější. A není jisté, zda by se jej vůbec dožila.