Druhá vlna EET: drsný závod s časem

Byznys

Od března začíná druhá fáze ostře sledované, často kritizované a státem silně prosazované elektronické evidence tržeb. Zapojit se má obrovské množství podnikatelů, kteří na to mají kriticky malé množství času. Zčásti, minimálně u e-shopů, také vinou státu.

Na počátku letošního února se v jeden den sešla dvě důležitá sdělení od daňových úřadů. To první říkalo, že Generální finanční ředitelství stanovilo, jak má probíhat elektronická evidence tržeb u e-shopů, v tom druhém oznamovala Finanční správa, že kontroly přitvrzují.

Obě tato sdělení předznamenala druhou a patrně nejmohutnější vlnu spouštění elektronické evidence tržeb. Od 1. března se má týkat všech obchodníků, tedy jak maloobchodu, tak i velkoobchodu, jak obchodů klasických, tak i těch internetových. Podle odhadů by měla tato vlna zasáhnout 200 000 až 300 000 obchodníků – to je zhruba šestkrát více, než tomu bylo v prosinci u restauratérů a hoteliérů. Velká většina těch, kterých se toto nařízení má týkat, ještě ani v prvním únorovém týdnu nezapočala s přípravami. „Měli jsme představu, že obchodníci jsou zvyklí plánovat a na EET se připraví v předstihu. To se ale nepotvrdilo a náběh je v podstatě stejný jako před první vlnou. Rozdíl je ale v tom, že se týká mnohem většího počtu subjektů,“ říká Hynek Pášma ze společnosti Smart Software, která provozuje systém Markeeta.

Druhou vlnu EET tak mohou provázet jisté zmatky, a to za situace, kdy státní úřady už prý nebudou tak benevolentní jako při úplném startu. Jak se zmatkům vyhnout? Nejprve je potřeba zjistit, zda se obchodníka letošní březnová evidence týká. U drtivé většiny je odpověď jasná: ano. Jsou zde ovšem hraniční případy, jako je třeba prodej pouze vlastního zboží, pak by měl obchodník spadat do kategorie „podniková prodejna“, na niž se bude tato povinnost vztahovat až za rok. 

 

Nápovědu mohou poskytnout stránky www.jaknaetrzby.cz, kde podnikatel zadá IČO a hned se dozví, do jaké fáze evidence tržeb spadá. Pokud chcete mít absolutní jistotu, můžete svůj finanční úřad požádat o takzvané závazné posouzení. Za tisícikorunový poplatek pak žadatel získá oficiální posouzení toho, zda a od kdy pro něj evidence platí. Je však třeba počítat s tím, že vydání stanoviska může pár dnů trvat.

Dalším krokem je pak registrace do systému. Ta má několik kroků, podrobně ji popisujeme v boxu na následující dvoustraně. I zde je však potřeba počítat s tím, že celý proces nevyřídíte za pár minut, ale za několik dnů. 

 

Nečekat, nespoléhat

Další čas zabere výběr správného řešení a také příprava k používání. „Neobáváme se, že bychom nedokázali prodat zařízení všem zájemcům. Jen je třeba vědět, že EET není mobil, který vybalíte z krabice a voláte. Pokud chcete například začít používat platební terminál na karty, musíte projít autentizačním procesem bankovního partnera a to trvá několik týdnů. Jestliže chcete používat pokladnu skutečně efektivně s cílem zvýšit produktivitu vašeho podnikání, potřebujete si do ní nahrát všechny položky, které máte v nabídce. A ani v případě večerky to neuděláte za pět minut,“ říká Luboš Lukasík, jednatel firmy eKasa, dceřinné firmy O2, která zatím dodala nejvíce řešení. A hned druhý v pořadí na trhu se k jeho apelu přidává. „Už teď je termín přinejmenším šibeniční,“ říká Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka a také on zdůrazňuje, že obchodníci musí do pokladního systému nahrát veškerá data, což mohou být až tisíce položek, a také zaškolit personál. „Doporučujeme nenechávat řešení až na poslední chvíli,“ připojuje se i Anna Hroudová za T-Mobile.

Čas tak bude patrně tím, co může dělat spoustě obchodníků největší problémy. A zatímco před úplným spuštěním systému v prosinci úřady ústy náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové na setkání s podnikateli slibovaly, že kontroloři budou spíše v roli rádců a připomínačů, dnes už je náměstkyně Schillerová o poznání tvrdší. Na setkání s podnikateli 30. ledna v pražském hotelu Clarion říkala, že na benevolenci kontrol už nemůže nikdo spoléhat.

 

Kasy, váhy a tak dál

Rozdíly mezi první a druhou vlnou zavádění EET nebudou jen na straně úřadů. Podstatný rozdíl vychází i z toho, že se podnikání v pohostinství a v oblasti obchodu liší. Každý z těchto oborů si vyžaduje jiná řešení. Cítí to i provozovatelé systémů EET na tom, jak se mění poptávka jejich zákazníků z podnikatelských řad.

„Ve druhé vlně cítíme mnohem větší zájem o propojení více zařízení. Například digitální váhy s kasou, což je typické pro lahůdky, masny a podobné druhy prodejen. Jiné podniky zase ocení možnost platit stravenkami. A pro večerky či trafiky umíme nabídnout propojení na loterijní terminály Fortuny či Tipsportu, prodejce se může rozhodnout, že začne přijímat sázky a už nepotřebuje další zařízení“ popisuje různé možnosti šéf eKasy z koncernu O2 Luboš Lukasík.

„Zatímco v první vlně byl kladen důraz na speciální gastro funkce (např. mapa stolů či parkování účtů), nyní jsou v popředí funkce přizpůsobené rychlému prodeji. Například tisk štítků, práce s čárovými kódy, nastavování marží, skladové hospodářství a podobně,“ říká Michal Wantulok z Dotykačky. Podle něj také provozovatelé pokladních systémů prodávají více doplňkového příslušenství, jakým jsou čtečky čárových kódů, kompatibilní váhy nebo třeba displeje namířené k zákazníkům, které lze vedle většího přehledu zákazníka využít i k marketingovým účelům.

Prodejci od Markeety i T-Mobilu zatím cítí největší zájem o jednoduchá řešení pro menší obchody. „Nejprodávanější je určitě naše Mini Pokladnička, ale zájem je i o robustnější řešení. S pokladnou obchodníci pracují na celodenní bázi, a proto řeší i ideální ergonomii a ovládání,“ říká Hynek Pášma za Markeetu.

Mnoho z oslovených prodejců přitom myslí i na obsluhu kasy v jiných jazycích, než je čeština. Někteří mají dokonce speciální prodejce orientované například na vietnamské obchodníky. Těch jsou tisíce a jsou tak velmi zajímavou cílovou skupinou.

 

Oběti elektronického paradoxu

Poněkud odlišné problémy než provozovatelé klasických potravin, masen, trafik či prodejen oděvů či obuvi, řešili v případě elektronické evidence tržeb provozovatelé internetových e-shopů. Ti totiž naráželi na „elektronický paradox“. A sice, že úřady, které tvořily celý systém elektronické evidence tržeb jaksi nedokázaly včas myslet právě na specifika elektronického obchodu. Což je s podivem, uvážíme-li, že se v on-line obchodech otáčejí desítky miliard ročně a jejich podíl na celkovém objemu obchodu neustále stoupá.

Laicky řečeno, podle původních představ daňových správců měly e-shopy hlásit tržby do systému ještě předtím, než měly potvrzené přijetí platby od zákazníka. Což je zásadní problém, vezmeme-li v potaz, že se pravidelně vysoké procento zákazníků v e-shopech právě až těsně před odesláním platby rozhodne, že nakonec koupi neuskuteční. Jde o neměnný fakt, se kterým obchodníci nemohou vůbec nic udělat. V praxi by to pro ně znamenalo hlásit spoustu neuskutečněných tržeb a ty pak zase komplikovaně stornovat.

Úřady se dlouho zdráhaly vzít tuto skutečnost na vědomí, přestože na problém internetoví obchodníci poměrně hlasitě upozorňovali minimálně od loňského léta. Později, když už byl problém zjevnější, svitla e-shopům možnost, že by byly alespoň na čas z EET vyřazeny. Ministr financí však ve sněmovně s takovým návrhem neuspěl, proti byly poněkud podivně i ty strany, které jinak žádají úplné zrušení EET. Řada internetových obchodníků proto uvažovala o tom, že na svých e-shopech zruší možnost placení kartami. Což by především poškodilo samotné e-shopy, ale v konečném důsledku na nižších odvedených daních i státní kasu.

Proto nakonec, i když hodně se zpožděním, úřady původní postoj opustily a zejména po tlaku Asociace pro elektronickou komerci (APEK) i dalších subjektů přišly s řešením, které dávalo základní logiku už od počátku: evidovat se má ta tržba, ke které skutečně došlo – tedy potvrzená platba. Potíží pro e-shopy tak zůstává už jen čas, toto stanovisko oznámilo Generální finanční ředitelství až 3. února, tedy pouhých osmnáct pracovních dní před spuštěním druhé vlny.

Alespoň dílčí úlevou z šibeničního termínu může být pro obchodníky s malými e-shopy – pro něž je vzhledem k lidským i finančním kapacitám každá změna náročnější – skutečnost, že se o hlášení EET dovedou v řadě případů postarat provozovatelé internetových platebních bran. Největší firma v oboru, budějovická GoPay, přes niž přijímá platby více než 6 700 e-shopů, informovala své klienty, že se  jim o celé hlášení tržeb postará. GoPay (jejíchž služeb využívá k on-line platbám za předplatné i magazín Reportér – pozn. red.) následovala příklad poskytovatelů účetních systémů a stejně jako účetní programy přidaly minulý rok tzv. kontrolní hlášení tržeb bezplatně i GoPay nyní slibuje, že řešení pro EET bude zdarma v rámci existujících smluv a s minimálními nároky na dodatečné nastavování ze strany obsluhovaných e-shopů.

 

Sázka na budoucnost

Stejně jako na systému EET nevydělají internetové platební brány, neberou samotnou evidenci tržeb jako zlatý důl ani provozovatelé pokladních systémů pro klasické obchody. Důvod je zřejmý, poskytovatelů řešení je velké množství, náklady na získání významného počtu klientů nejsou na konkurenčním trhu zrovna malé a tak se reálné zisky rýsují jen opravdu velmi malému počtu subjektů. Proto i ti nejsilnější hovoří o tom, že EET berou spíše jako start k dalšímu rozvoji svých služeb a prodejů.

„V rámci České republiky je náš dlouhodobý cíl mít desetiprocentní tržní podíl, což se nám podařilo už v první vlně. Plánujeme ale posilovat svou pozici na zahraničních trzích. Dotykačce se daří třeba v Indonésii nebo v Polsku. Dalším zajímavým trhem je Rusko,“ přibližuje plány jednoho z významných hráčů Michal Wantulok.

Markeeta se podle Hynka Pášmy nyní cítí na pozici v první pětce dodavatelů, ale spoléhá podle něj i na to, že k ní budou později přecházet další zákazníci od těch řešení, která neprokáží dlouhodobou kvalitu a spolehlivost.

A ani dosud vedoucí firma v oboru nechce zůstat jen u EET, jak za eKasu, dceřinou firmu O2, říká Luboš Lukasík: „Chceme udávat směr dalšího rozvoje automatizace podnikání. Pro nás není EET cíl, ale prostředek, jak nabídnout podnikatelům další moderní služby a technologie. Ve výsledku jim pomáháme nejen zvyšovat produktivitu, ale i nalézat nové zdroje příjmů.“

 

Základní fakta
• druhá fáze EET začíná 1. 3. 2017
• týká se maloobchodu a velkoobchodu
• zasáhne 200 000 až 300 000 subjektů
• za 1 000 Kč úřad řekne, zda se týká i vás
• úřady hrozí přísnějšími kontrolami
• e-shopy mají malý, kritický čas na přípravu
 

 

Okamžitě uložit
Jak se registrovat do EET
Pro samotný vstup do elektronické evidence tržeb je prvním krokem tzv. autentizace, tedy získání přihlašovacích údajů. Autentizaci lze provést pouze dvěma způsoby. Buď osobně na libovolném finančním úřadě, nebo přes internet na Daňovém portálu (www.daneelektronicky.cz), ten sice není zrovna uživatelsky přívětivý, ale zorientovat se na něm dá. Internetová možnost však platí pouze pro ty, kdo mají datovou schránku. Zde ovšem pozor – o autentizaci se nedá přes datovou schránku požádat, žádost musí proběhnout na portálu a do datové schránky jsou potom „autentizační údaje“ jen poslány. Při žádosti na úřadě člověk dostane autentizační údaje v obálce do ruky.
 
Právě těmito autentizačními údaji se pak podnikatel přihlásí do  webové aplikace Elektronické evidence tržeb, opět na stránkách www.daneelektronicky.cz. 
 
Po vyplnění požadovaných údajů (při více provozovnách, kde se berou tržby, za každou z nich zvlášť) si nechá vystavit tzv. digitální certifikát. A zde pozor podruhé – jakmile se certifikát vystaví, okamžitě si ho uložte, později už se k němu nepůjde dostat a museli byste žádat znovu. Certifikát je pak nutné zadat do pokladny nebo aplikace, která bude vystavovat účtenky. Bez něj se nedokáže propojit s centrálním systémem evidence tržeb. 
 
Digitálních certifikátů může mít podnikatel libovolné množství, buď jeden na celou firmu, nebo zvlášť pro každou provozovnu, nebo třeba i pro každou pokladnu. Pro volbu té či oné varianty je nejlepší se poradit s tím, koho si podnikatel vybere jako dodavatele systému EET.
Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama