Žlutý sajrajt i symbol babišizace země. Řepka má nespravedlivý cejch

Post Image

Žlutý sajrajt i symbol babišizace země. Řepka má nespravedlivý cejch

Play icon
31 minut

foto ČTK/Profimedia.cz

Fuj, už ten sajrajt zase kvete! Podobnou hlášku pronesl či zaslechl snad každý Čech. Olejnina, která se kromě potravinářského využití přimíchává do pohonných hmot, se stala symbolem „babišizace“ či „agrofertizace“, případně zdrojem láteření na Evropskou unii, která stojí právě za jejím využitím v rafineriích. Taková zloba ale není fér: řepka může být velice prospěšná. U příležitosti žluté záplavy odemykáme článek z dubnového Reportéra.

Z chladicích věží temelínské elektrárny stoupá bílá pára, louky a pole se začínají zelenat, nebe je zářivě modré. Už brzy se k této jihočeské scenerii přidá další barva. „Pátého května,“ zatipuje si soukromý zemědělec Jan Staněk, když má odhadnout datum, kdy letos vykvete řepka.

Zkušeností s kategorickými odsudky na adresu žlutě kvetoucí plodiny má víc než dost: „Setkávám se s tím třeba i na úřadech, když jdu něco vyřizovat a vyjde najevo, že farmařím. Musím říct, že mě to štve,“ zakaboní se devětapadesátiletý muž, který společně s bratrem hospodaří v okolí vesnice Dříteň na 360 hektarech půdy, přičemž na sedmdesáti hektarech má zasetou řepku. „Naposled mi jedna paní v Budějovicích vyčetla, že prý má doma od řepky všechno žlutý a kejchá z toho. Což je nesmysl, protože pylová zrna řepky jsou poměrně těžká a mají tendenci hrudkovat, takže daleko nedoletí. Tohle způsobují jehličnaté stromy, hlavně smrky – sice kvetou jen občas, ale pak to stojí za to.“

Z pohledu sedláka má řepka celou řadu výhod a její užitečnost potvrzují i vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v pražské Ruzyni: „Žijeme v prostředí dezinformací a nekompetentního vyjadřování. Proto si ceníme, že se chcete věnovat skutečnému významu řepky,“ stojí v mailu z Ruzyně, když začínám shánět informace.

Optický klam

Ostrými odsudky na adresu řepky se to už několik let v českém prostředí jen hemží, názor má každý – alespoň v mé sociální bublině. Vyženil jsem ale šest hektarů polí a mluvím občas se zemědělci u nás na vsi. Postupně jsem pochopil, že pomlouvat řepku není úplně fér.

Začíná to dojmem, že řepka je „všude“. To je však optický klam, způsobený ostře žlutou barvou květů. Ve skutečnosti tvoří plocha osetá řepkou necelou pětinu orné půdy, v posledních letech ještě o něco méně: 14 až 17 procent. Královnou českých polí zůstávají obiloviny, kterých se u nás pěstuje téměř třikrát víc než řepky (o parník vede pšenice, která pokrývá padesát procent orné půdy, následovaná ječmenem). Kukuřice se sklízí na výměře o něco menší než řepka.

Podpořte Reportér sdílením článku