O jednom málo pochopitelném útoku v hudebních kruzích.
Před pár dny jsem četl anketu, ve které muzikant Lou Fanánek Hagen popisuje své nehezké posluchačské zážitky: „Zahnívající nálož ,hitů‘ linoucích se z většiny rádií. Ať točím, kam točím pomyslným ladičem, Křídla z mýdla v různých variantách… neprdí, nesmrdí...“
Tak nevím, to má být kritika skupiny Kryštof? Nechápu, proč se v poslední době stalo módou útočit na tuhle partu. Co vlastně dělají tak škodlivého? Pokud vím, netýrají kočky ani nepřejíždějí stařenky na přechodech, prostě jen tvoří a inkasují peníze za hudbu, která se prolnula s požadavky většinového publika.
Zrovna Fanánek by tomuhle mohl rozumět, kromě nesmrtelných šlágrů Tří sester má na kontě mimo jiné také spolupráci s duem Těžkej Pokondr, muzikálový komplot s autorem podobných „hitů“ Michalem Davidem, a především texty šmoulích písniček, které kdysi zaplevelily éter daleko a daleko zhoubněji… Zlatá Křídla z mýdla.
Nejde mi o sympatie či antipatie, na koncertě Kryštofů jsem nikdy nebyl, se Třemi sestrami mám naopak historii velmi dlouhou, počínaje už památnou akcí v Bzenci roku 1991, která by se dnes už jistě konat nemohla. Pamětníci vědí, o čem mluvím, ostatní by nevěřili či nepochopili.
No a pokud svůj názor Fanánek zamýšlel jako kritiku omezenosti rádií, je moje rada jednoduchá. Může si přece založit své rádio, internetové, což v dnešní době snad už není neřešitelný problém. Na něm ať pak nepouští „zahnívající hity“, ale písničky, které jsou mu blízké. Ninu Hagen, třeba. The Exploited, Die Toten Hosen.
Pravděpodobně budu jeden z jeho prvních posluchačů a jsem si jistý, že se nás nakonec najde dost na to, aby nešlo o prodělečnou aktivitu. Do té doby je ovšem podobný úšklebek nad rádii jen laciným gestem, které má naplnit potřebný počet slov anketní odpovědi.
Sdílení
