Seriál

Co Čech, to maratonec

27 / 03 / 2015

Je-li malý národ zdatný, ubrání se i té největší přesile, měl naznačovat maratonský motiv tohoto snímku. Jako modelové posloužili Sokolové převlečení za Řeky při svém slovanském sletu v roce 1912.

Je-li malý národ zdatný, ubrání se i té největší přesile, měl naznačovat maratonský motiv tohoto snímku. Jako modelové posloužili Sokolové převlečení za Řeky při svém slovanském sletu v roce 1912.

Je-li malý národ zdatný, ubrání se i té největší přesile, měl naznačovat maratonský motiv tohoto snímku. Jako modelové posloužili Sokolové převlečení za Řeky při svém slovanském sletu v roce 1912.

V březnu 1895 bratři Auguste a Louis Lumierové v Paříži poprvé předvedli svůj pětačtyřicetivteřinový film znázorňující dělníky odcházející z jejich továrny.

Chtěli touto marketingovou akcí hlavně předvést pokrok své firmy v oblasti barevné fotografie. K jejich překvapení vzbudil ovšem největší zájem právě kinematograf.

Nebyli ve své době jedinými a ani prvními “otci” kinematografu, ostatně ani onen termín nepochází od nich. A stejně jako Edison, ani oni nevěřili v jeho komerční využití.

Slované v hledáčku

Hlavní úsilí věnovali Lumierové zdokonalení barevné fotografie, což se jim ve formě autochromu nakonec povedlo. Tento první systém barevné fotografie využívaný v širší praxi patentovali v roce 1903 a do komerční výroby uvedli o čtyři roky později.

V českých zemích patřil k velkým propagátorům autochromu a barevné fotografie autor tohoto maratonského snímku Karel Šmirous. Původně studoval barvářskou chemii, s bratry Lumiéry se znal osobně a vyměňoval si s nimi po celý jejich život dopisy.

Z živého obrazu "Marathon" na V. všesokolském sletu, 1912, autochrom, 9 x 12 cm. Autor: Karel Šmirous.
Z živého obrazu „Marathon“ na V. všesokolském sletu, 1912, autochrom, 9 x 12 cm. Autor: Karel Šmirous.

Barevný snímek se skupinou řeckých bojovníků vznikl v roce 1912 u příležitosti VI. všesokolského sletu v Praze, označovaném též jako první slet Svazu slovanského sokolstva – účastnily se jej všechny národy, hovořící slovanským jazykem.

Vyvrcholením sletu – pod heslem Co Čech, to Sokol – se stala neděle 30. června. Tehdejší cvičení na Letné shlédlo na 120 000 diváků. A významnou součástí sletu bylo i představení Marathón aneb Obrazy antické z roku 490 před Kristem.

Udatnost chrání nás

Marathónský motiv měl naznačit zhruba toto: je-li malý národ zdatný, ubrání se i té největší přesile. Proti přesile perského impéria se v bitvě spojilo několik řeckých států, což nahrávalo oblíbené sokolské myšlence té doby: spojení slovanských národů proti “germánské rozpínavosti”.

“Naši Sokolové, kteří vědomě připínají se k Řekům, jsou dosud nejkrásnější realizací těch renesančních touh, které jdou světem, jsou nejúčinnějšími křísiteli antiky,” napsal znalec řeckých dějin Emanuel Peroutka k zobrazenému spojení občanských ctností s tělesnou dokonalostí a ideálem krásy.

Kromě nácviků byla náročná scéna realizována pro diváky celkem třikrát. Jedné z nich asistoval se svým fotoaparátem Karel Šmirous, nejlepší podmínky měl 23. června. Autochromy, které byly velmi málo citlivé, vyžadovaly poměrně dlouhé doby expozice a tedy i co nejvíce slunečního svitu.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Inspirovala ho sbírka, kterou začal vytvářet jeho dědeček. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat