Humor a apokalypsa vesnice

Nejtalentovanější české umělce, které se vyplatí sledovat, pro vás pravidelně vybírá magazín Reportér ve spolupráci s The Chemistry Gallery. Tentokrát představujeme malíře Jana Vytisku.

Existují dvě kritéria, která jsou při posuzování uměleckých děl současných umělců nejdůležitější: technika a téma. Technická vyzrálost se předpokládá u všech autorů, kteří pravidelně vystavují − tematicky je však jedním z nejzajímavějších vypravěčů na současné mladé české výtvarné scéně malíř Jan Vytiska, absolvent Fakulty umění Ostravské univerzity z roku 2010. K malbě se přitom dostal postupně přes kresbu a digitální tisk až poslední dva roky působení v ateliéru nových médií Jiřího Surůvky.

Trnka a Lada 

Jan Vytiska v době ostravských studií založil spolu s malířkou Pavlou Malinovou a malířem Pavlem Ptáčníkem elektropunkovou hudební skupinu Like She. Neodmyslitelným výrazem skupiny se staly Vytiskovy charakteristické flashové animace s jeho morbidní estetikou. A depresivní scény jsou typické i pro jeho obrazy: častým motivem jsou vypadlé oči, hořící dřevěná chalupa nebo postava vlčího muže, to vše poskládané s notnou dávkou černého humoru do jakési vize apokalyptického venkova. Přitom Vytiska maluje poeticky se zřetelným obdivem k tradici českého kreslířství reprezentovaného díly Jiřího Trnky či Josefa Lady i k odkazu české nové filmové vlny šedesátých let s její zálibou v absurdním humoru.

Jeho pro diváka nesnadno stravitelná vizuální látka je galeriemi oblíbená a nachází si úspěch také u sběratelů. Ti − pokud jsou schopni se přenést přes absurdní humor autora − oceňují zejména jeho originalitu. Vytiskova díla jsou tak již součástí nejvýznamnějších českých sbírek současného umění a začala být úspěšná i na sekundárním trhu, tedy na aukcích. Pražská aukční společnost Prague Auctions prodala v poslední době několik jeho obrazů. Také odborná veřejnost již ocenila jeho tvorbu, když na pražském veletrhu umění Art Prague získal v roce 2011 cenu Art Prague Young Award pro nejlepšího mladého umělce do třiceti pěti let.

Inspiraci pro své pozoruhodné koláže čerpá hlavně na internetu − exteriéry či interiéry jeho obrazů jsou zpravidla tvořeny moravskými, slovenskými, ruskými či rumunskými skanzeny. Jan Vytiska se sice narodil v roce 1985 v Praze, od svých sedmi let ale vyrůstal v Rožnově pod Radhoštěm: prostředí skanzenů tak tvoří základní vizuální prvek, na který se nabalují další významové, často autobiografické prvky. Předobrazem výsledných děl jsou koláže kreseb a fotek vytvořených v počítači a poté projektorem promítnuté na plátno obrazu.

Nezbytnou součástí Vytiskových obrazů, která dokresluje celkové vyznění jeho děl, jsou (pseudo)literární názvy obrazů či jeho výstav. Na konci roku 2013 představil v Galerii výtvarného umění v Chebu sérii s názvem Mám lepší hříchy, než jsou ty vaše, v letošním roce pak v ostravské Industrial Gallery použil pro svoji výstavu citát Jindřicha Štyrského Mým očím nutno stále házeti potravu. Jeho vztah k poezii a zejména k hudbě se v současnosti projevuje v roli frontmana a zpěváka postpunkové skupiny Johnny The Horse, kterou tvoří spolu s dalšími výtvarnými umělci − Dominikem Gajarským, Romanem Štětinou a Štěpánem Skalským.

Zahraniční sběratelé zatím Vytisku neobjevili − snad proto, že jeho témata jsou příliš folklorní, nicméně s ohledem na jeho výjimečný vizuální styl je jen otázkou času, kdy a kde se tak stane. •

Jan Vytiska, Tak hrál si s blátem, až se slepí, tak ďábla zveš, až k tobě vejde

Akryl na plátně; 185 × 120 cm; 2015

Obraz z výstavy Mým očím nutno stále házeti potravu v ostravské Industrial Gallery obsahuje všechny atributy charakteristického Vytiskova rukopisu: scéna z venkovské světnice, které dominuje vlčí muž, postavám vypadávají oči a hoří dřevěná stavba (v tomto případě kostel). Absurdní situace jakési ďábelské školy s pilnými studenty je doplněna citátem básníka Françoise Villona.