Kauza Sněgirjov: Voloďa je Prazdroj
29. dubna 2016
zdroj Wikipedie
Kauza Vladimira Sněgirjova, „špiona“ odhaleného českou tajnou službou, je pro mě v jistém smyslu velmi osobní záležitost.
Znám Vladimira od mládí, jeho mladší bratr studoval s mým starším bratrem žurnalistiku ve Sverdlovsku. Já byl tehdy ještě na základce, ale oni mě vzali do své studentské party. Byl jsem pro ně jako kufr bez držadla: špatně se nosí, ale vyhodit ho nemůžete! Voloďa té partě kraloval, na základě věku i zásluh.
Tím chci říct, že se známe opravdu, ale opravdu dlouho. A nehledě na to, že se potkáváme spíš zřídka, je jistojisté, že o jakýchkoliv „změnách“ v jeho kariéře bych věděl. Novinářský cech, i ten ruský, je malý. A lidí, kteří jsou s vámi na stejné vlně, je v něm ještě méně. Neschováš se!
Vzpomínám, jak jsem před mnoha lety poprvé překročil práh redakce tiskové agentury TASS… První, co jsem uslyšel, byla otázka: „Poslyš, nejsi ty náhodou soused?“ Trochu udiveně jsem začal rozkládat o tom, že v „tomhle světě jsme vlastně všichni tak trochu sousedi“. Ani mě nenechali domluvit, jen mávli rukou: „Ne, tenhle není soused.“
Až později jsem se dozvěděl, že „soused“ se v TASSu říkalo novinářům „dvojího poslání.“ A nedávno mi kdosi řekl, že v Komsomolské pravdě, kde pracoval Sněgirjov, nazývali agenty úplně stejně.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zástupce šéfredaktora listu Novaja Gazeta. Studoval žurnalistiku v Moskvě, v letech 1975-79 v Praze. V letech 1981-86 a 1989-93 byl zpravodajem agentury TASS v Československu, resp. České republice.