Podnikatelé z Prahy dali světu kryptopeněženku

Byť mnozí už o bitcoinu minimálně slyšeli, pro některé je představa nutnosti jakési hardwarové peněženky pro uchování nejslavnější kryptoměny světa značně abstraktní pojem. „Kdybych měl Trezor, naši kryptopeněženku, nějak popsat, je to vlastně specializovaný počítač, který uchovává právo nakládat s bitcoinovým účtem,“ vysvětluje Marek „Slush“ Palatinus v sídle firmy v pražské Libni.

Abyste se ke svým bitcoinům dostali, potřebujete speciální privátní digitální klíč. „Trezor slouží jako hardware, který tento virtuální klíč uchovává v bezpečí. Je to taková oplocená zahrada, která se o váš klíč hezky stará a dává pozor, aby ho nikdo neukradl,“ doplňuje.

Zkusíme to

Ke vzniku oné pomyslné zahrady přitom vedla dlouhá cesta. Marek s Pavolem se v roce 2011 náhodou potkali na jedné pražské bitcoinové akci hackerské laboratoře Brmlab. „Oba jsme řešili problém, kdy jsme jako uživatelé bitcoinu nedokázali komfortně zabezpečit své privátní klíče. Uvědomovali jsme si, že my jakožto počítačoví experti si to nakonfigurovat dokážeme, ale normální lidé těžko, což brání rozšíření bitcoinu,“ vzpomíná Pavol „Stick“ Rusnák. To je pak dovedlo k závěru, že musí vytvořit vlastní hardwarovou peněženku.

„Hodně jsme váhali, jestli do toho jít. Marek v roce 2012 odletěl na bitcoinovou konferenci do Londýna. Řekli jsme si, že jestli nikdo na podobném konceptu nepracuje, tak to zkusíme,“ vypráví Stick. Zjistili, že nepracoval – a tak vznikl první prototyp Trezoru a o rok později i technologická skupina SatoshiLabs.

Začátky byly skutečně punkové. „První elektronickou desku do Trezoru jsem navrhoval sám a byl to můj první a poslední počin na poli hardwaru,“ vzpomíná Pavol. První prodaná peněženka na světě s názvem Trezor Model One vznikla před deseti lety. Už necelý rok nato jich lidé objednali přes dva tisíce a oba zakladatelé se rozhodli otevřít e-shop.

V roce 2018 odhalili prototyp peněženky Trezor Model T, což bylo první zařízení tohoto typu s dotykovou obrazovkou. A dnes? Trezorů se prodalo už více než jeden milion kusů. Skoro polovina z tohoto počtu míří do Spojených států, kde jsou kryptoměny populární nejen mezi technologickými nadšenci a běžnými investory, ale stále více i mezi firmami a bankami. Historicky do bitcoinu investovala například Tesla, do projektů souvisejících s bitcoiny vložila kapitál například J.P. Morgan.

Finanční svoboda

Dodnes je Trezor pokládán za nejlepší zařízení svého typu na světě. Nikdo lepší ani bezpečnější hardwarovou peněženku navrhnout nedokázal. A to i přesto, že Slush a Stick, stejně jako celá firma, vyznávají princip open source. Což znamená, že zdrojový kód, jehož prostřednictvím je jejich řešení naprogramováno, zůstává otevřený a přístupný komukoli: komunita Trezoru tak může pomáhat při jeho zdokonalování.

S úspěchem Trezoru pak přišly na scénu i další firmy, které dnes do skupiny SatoshiLabs patří. Marka s Pavolem totiž nepohání jen snaha o profit, ale také myšlení, které je se světem kryptoměn protkané od samého počátku. „Naším cílem je posilovat sílu jednotlivce. Věříme, že to je hodně spojené s finanční svobodou. Jakmile ji člověk postrádá, můžete mu velice rychle odepřít i další práva,“ vysvětluje Slush.

I proto byla v roce 2019 spuštěna platforma Invity. Ta má za cíl zjednodušit nákup a prodej kryptoměn, zejména bitcoinu, běžným uživatelům. „A usnadnit jejich uložení – ideálně na Trezor,“ doplňuje Slush.

Čip z pračky

Třetím projektem skupiny je pak firma Tropic Square. Jejím cílem je, na již zmíněném principu open source vytvořit první plně otevřený auditovatelný čip na světě. To v praxi znamená, že kdokoliv může nahlížet do jeho technické specifikace a přispět ke zlepšení jeho zabezpečení. „Trochu si děláme legraci z toho, že v Trezoru máme fakticky čipy, které se mohou objevit i v pračkách. Je to jediná součástka, nad kterou nemáme úplnou kontrolu v rámci výroby, protože musíme kupovat hotové řešení,“ vysvětluje Pavol.

Ve světě hardwaru je totiž podle něj běžné, že spousta čipů podléhá různým dohodám o mlčenlivosti a jednotlivé velké firmy spolu nekomunikují. Zjednodušeně řečeno netuší, jak přesně fungují části zařízení, které kupují od třetích stran. Právě ke změně této praxe chtějí firmy obou podnikatelů SatoshiLabs a Tropic Square přispět.

Loni vznikl díky Tropic Square prototyp prvního open source čipu na světě a aktuálně probíhá jeho testování. Pokud se to povede, dá se předpokládat nejen jeho začlenění do Trezoru, ale také rozšíření do elektronických zařízení po celém světě.

Trojici zmíněných firem pak loni doplnil Vexl. Aplikace, která chce vrátit bitcoinu jeho původní smysl a umožnit lidem využívat ho jako prostředek směny napřímo mezi uživateli, aniž byste ho museli směňovat na oficiální peníze. Funguje tedy tak trochu jako sociální síť, kde si můžete nakupovat a prodávat bitcoin bez prostředníka. „Vidíme poptávku po něčem takovém hlavně v zemích, kde je hodně regulovaný přístup ke kryptoměnám. Anebo jednoduše mezi komunitami a jedinci, kteří musí být ze své podstaty diskrétní nebo si na anonymitě zakládají,“ vysvětluje Pavol.

Díky svým aktivitám v poslední dekádě patří oba muži v rámci kryptokomunity mezi legendy. A to právě kvůli aktivitám své firmy v Libni, která dala milionům uživatelů po celém světě možnost, jak bezpečně směňovat a ukládat bitcoin. •

Autor je stálý spolupracovník magazínu Reportér.