Vítězný únor

„Alžbětinské drama z léta Páně 1948“ – takový podtitul zvolil autor pro divadelní hru o komunistickém převratu v Československu v únoru 1948. Výňatek z ní, který se týká úlohy prezidenta Beneše, přináší v tomto čísle u příležitosti výročí „únorových událostí“ exkluzivně magazín Reportér.

Volným veršem, jakým psal Shakespeare své Války růží, hovoří v první půlce této hry ministři pravice chystající demisi, mladí umělci nadšeně podporující levici, vedení rozpadající se sociální demokracie, ministr zahraničí Jan, na jehož podporu spoléhají obě strany sváru, a komunisté, kteří se právě chystají převzít moc. Šestý obraz zastihuje v největší životní krizi prezidenta republiky Edvarda. Hlavní postavou je dvacetiletý básník, který je si jist, že svou poezií napomáhá zrodu nejspravedlivější revoluce v dějinách…

1. ROZHODNUTÍ

Salón v prezidentském bytě na Hradě. Za okny se začíná velmi zvolna rozednívat. Venku silně sněží. Prezident sedí v žaketu a hledí nehybně před sebe, jako by intenzivně pozoroval cosi v sobě. Po chvíli sem vejde v květovaném hedvábném županu jeho žena.

HANA: Proboha, Edvarde! Co se ti stalo?

Hledám tě jako vždycky po hmatu

a pak mě napadne, že budeš tady