Alžběta Josefy: od hudby k malbě

Nejtalentovanější české umělce, které se vyplatí sledovat, pro vás pravidelně vybírá magazín Reportér ve spolupráci s The Chemistry Gallery.

Ačkoli sochařství i malířství dominují muži, na špičce obou disciplín se pohybuje několik výrazných umělkyň, jejichž pozice je nezpochybnitelná. Na české malířské scéně je jednou z nich Alžběta Josefy.

Akademii výtvarných umění v Praze absolvovala v roce 2013, její zatím největší úspěch však přišel už o dva roky dříve: šlo o účast na výstavě Ein Tanz v galerii Hangar-7 v rakouském Salcburku. Tato galerie, kterou provozuje společnost Red Bull, představovala v rámci série výstav HangART7 vždy reprezentativní výběr autorů střední a nejmladší generace z jedné konkrétní země. Díla vybírali kurátoři z vídeňského dokumentačního centra pro současné umění Basis Wien – a do české přehlídky zařadili vedle již známých autorů také Alžbětu Josefy, tehdy ještě studentku.

Právě díky této výstavě se její díla dostala do několika zajímavých rakouských soukromých sbírek včetně rozsáhlé sbírky majitele Red Bullu Dietricha Mateschitze.

Cena Anděl

Malířka narozená roku 1984 prošla ateliérem klasických malířských technik Zdeňka Berana a zároveň ateliérem Michaela Rittsteina, kterému vévodí rozvolněnější expresivní realismus. Při práci na obraze má vždy na paměti nějaký abstraktní tvar, kterému se během malby snaží dát formu. Pro zobrazení si ráda vybírá okamžiky před nebo po vrcholu nějaké situace: tímto způsobem se jí daří znázornit dramatické pocity a situace, ačkoliv její pozornost je zaměřena nikoliv na hlavní scénu, ale za jeviště. „Vytvořím obraz nějakého objektu. Nabídnu divákovi pohled na něj. Snažím se ale, aby jasnost toho, co to je, nebyla okamžitá. Nechávám prostor pro to, aby zaváhal, co to je. Byť jen na moment – zcela jasně neví. A to je pro mě klíčové. Mozek si po chvíli asociuje, co to ,skutečně‘ je. Ta chvilka váhání je pro mne ale podstatná. Alespoň na moment osvobodit vnímání ze zaběhlého pojmového uvažování,“ říká sama umělkyně.