Jestli si nás Rusko koupí

Tento článek, který se zabývá ruským byznysem v Česku, získal Novinářskou cenu 2015 v kategorii „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“. Vznikl ve spolupráci magazínu Reportér a redakce Hlidaci.Pes.org. Publikován byl v květnu 2015.

Jak moc prorůstá ruský byznys Českem? V zemi je zhruba 17 000 firem, které ze sta procent vlastní ruský kapitál. Další mohou být vlastněné skrytě. Jde jak o malé firmy, tak o strategické obory. Zájmy tu má i prokremelský čečenský vůdce Kadyrov. Česko slouží i jako tranzitní stanice pro cestu ruského kapitálu do daňových rájů.

---

Socha Alexandra Sergejeviče Puškina na Puškinově náměstí těžko někoho překvapí. I když – možná ano. Busta slavného ruského básníka na dvoumetrovém podstavci se totiž na zeleném plácku uprostřed činžáků v pražské Bubenči objevila až v červnu 2014. V době po připojení Krymu k Rusku, kdy se na východní Ukrajině bojovalo, zde památník za finanční i osobní účasti slavnostně odhalili zástupci firmy Lukoil, ruské státní jaderné společnosti Rosatom, ruské ambasády či Rusko-česko smíšené obchodní komory… „O Česku se říká, že je srdcem Evropy. O Puškinovi můžeme říct, že je to srdce ruské kultury a poezie. Proto jsme pojali jako svůj první projekt právě Puškinův pomník,“ prohlásil před strhnutím plenty hlavní řečník, významný zástupce ruského byznysu v Česku a prezident oné rusko-české obchodní komory Vladimir Jermakov.

Jermakov, či spíše Ermakov, jak na jeho jméně bez úvodního „J“ trvají jeho spolupracovníci, je zajímavý muž. Vedle prezidentování v komoře sdružující výkvět ruských firem, které působí v Česku, stojí i v čele dceřiné firmy ruského Gazpromu, plynárenské společnosti Vemex, jež tu před devíti lety prolomila monopol RWE Transgas na dodávky ruského plynu do Česka.

Když před časem Jermakov podepisoval dohodu o spolupráci s českou Hospodářskou komorou, liboval si, jak se daří posilovat česko-ruské ekonomické vztahy v oblastech, jako je „věda, výzkum a inovace, průmysl, energetika či vízová politika“. Což jsou shodou náhod i témata, v nichž se v tuzemsku podle Bezpečnostní informační služby dlouhé roky aktivně angažuje ruská špionáž.

Sám Jermakov, který v Česku působí už od konce devadesátých let, se stal předmětem zájmu českých bezpečnostních složek také. To když policie nahrála jeho setkání s českým „podnikatelem s politickým vlivem“ Romanem Janouškem. V jeho bytě v domě U Myšáka pár kroků od Václavského náměstí řešili dostavbu Temelína, o nějž měly a nadále mají enormní zájem ruské firmy.