Natočil mi vnitřek hlavy

Láska, nenávist, smrt, šílenství, samota, jakápak jiná témata? Ve filmu Citlivý člověk tohle všechno je. Road movie Tomáše Kleina je jízda, při které se česká monstra nelítostně řítí rodnou hroudou, a jako autor románu jsem si něco takového představoval. Jen jsem netušil, že mi režisér tak detailně natočí vnitřek hlavy. A z desítek postav, jejich hovorů, pádů a šíleností ukuje svůj příběh.

V baráčku, kde jsem knížku Citlivý člověk celé roky drásal, jsme si s filmaři udělali stanoviště a v tlupě vyráželi kolem sázavských břehů do putyk a plováren. K psaní knihy jsem potřeboval nekonečnou samotu a teď tu byl rozevlátý filmařský houfec a první čtené zkoušky. Filmařské třeštění načas zmrazil covid, nevadí, alespoň se nápady, načas uložené do mozkových šťáv, patřičně povařily.

A konečně je tu film. Nezvyklý, zadíravý, zběsilý. Šokantní? Každopádně jsem šťastný romanopisec, po zfilmovaných románech Anděl a Sestra je tu Citlivý člověk. Tomáš Klein ty stovky stran převrátil do 120 barevných minut a je to trefa.

Podpořte Reportér sdílením článku