Válka na úrodné půdě
12. dubna 2015
Ačkoli propaganda není ničím novým a existuje i na Západě, nynější ruská informační kampaň je v lecčems nová. A využívá nespokojenosti, která v západní společnosti vládla už před ukrajinskou krizí.
Na informační válce mezi Ruskem a Západem, kterou z profesionálních důvodů intenzivně sleduji, jsou vidět některé velice překvapivé a neobvyklé prvky. Zaslouží si zvláštní pozornost už vzhledem k dřívějším studiím toho, co propaganda je a co znamená.
Když se podíváme do knihy francouzského filozofa Jacquesa Ellula nazvané Propaganda, najdeme v ní definici propagandy jako souboru metod používaných organizovanou skupinou, která chce jinou skupinu přimět k aktivní nebo pasivní účasti na jejích akcích. Klíčovou úlohou propagandy je psychologické sjednocení masy jedinců do skupiny s podobnými vzorci chování. Propaganda tak má povahu aktivního prosazování určitých hodnot, prosazení určité životní orientace. S trochou nadsázky je propaganda způsob, jímž například stát v čase masové komunikace šíří hodnoty, které mají jeho příslušníci společně sdílet – třeba jen proto, aby byli vůči státu coby instituci loajální.
Není tedy moderního státu bez propagandy, v čemž by byl Ellula zajedno s jiným kritikem a analytikem propagandy, Noamem Chomským: ten na svém modelu ukazuje, že kupříkladu americká média mají silnou tendenci psát v souladu s hodnotami a zájmy svých vlastníků a o určitých tématech mlčet či je marginalizovat. Podobné mechanismy také najdeme u ruských státních médií; rozdíl však bývá v tom, že zatímco západní novináři k tomuto způsobu psaní nacházejí cestu často nevědomky, značná část ruských státních médií je k tomu vedena příkazem.
V každém případě platí, že propaganda má za cíl směřovat naše rozhodování v každodenním životě žádoucím směrem. Když se však v kontextu těchto teorií podíváme na probíhající informační válku mezi Ruskem na jedné straně a Evropou a Spojenými státy na straně druhé, ukazuje se, že jsme svědky trochu odlišné hry než v případě klasické propagandy, která má za cíl „pouze“ šířit hodnoty, nálady a názory.
Onen rozdíl je dobře vidět v užívání méně tradičních postupů. Jedním z nich je systematická ruská práce s různými verzemi jedné události. Když bylo kupříkladu nad územím Donbasu ovládaným proruskými silami sestřeleno letadlo MH17, nepřišla ruská strana s jednou verzí události, kterou postavila proti verzi ukrajinské. Naopak od prvního okamžiku pracovala s řadou možných verzí.
Podpořte Reportér sdílením článku
Vede studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě vystudoval estetiku a následně tam absolvoval doktorandský program Informační věda. Kromě akademické kariéry pracoval i v soukromém sektoru, kde se zabýval sociálními sítěmi. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. V roce 2014 byl v rámci cen českého internetu Křišťálová Lupa zvolen odbornou porotou „osobností roku“.