Místo pro černé scénáře

Přinejmenším v části české společnosti lze snadno vystopovat šířící se obavy a černé předpovědi. Pesimistické hodnocení se objevuje především v těch oblastech, které lidé neznají osobně, ale z médií. Strach zjevně zhoršují sociální sítě a takový strach může mít velkou politickou sílu – vytváří totiž vhodnou půdu pro populisty nabízející snadná řešení.

Každý měsíc zjišťuje firma Influencer.cz takzvanou sílu výpovědí o různých tématech a subjektech, které se objevují na sociálních sítích. Tyto výsledky dobře zapadají do závěrů jiných výzkumů a studií – na internetu jsou pesimismus a negativní tón velmi oblíbené.

Podle Influencer.cz bývá klima na sociálních sítích zhruba ze čtyř pětin negativní a jen z jedné pětiny pozitivní. Lepší dojem budí v zásadě pouze to nebo ti, kteří jsou „pořádně proti“. Pozitivní hodnocení nevzbuzuje dokonce ani prezident Zeman (síla zmínek o něm je z více než tří čtvrtin negativní), ani parlamentní rebelové typu Úsvitu. Skutečnou šanci mají jen mimoparlamentní subjekty, z nichž nejlépe jsou na tom Piráti přibližně s poloviční pozitivní silou zmínek. S trochou nadsázky lze říci, že kdyby volily sociální sítě, složení českého parlamentu by bylo úplně naruby a prezidentem by byl dost možná Jaromír Jágr.

Zajisté – jde jen o sociální sítě a dá se namítnout, že na nich zdaleka nejsme všichni a že pro většinu společnosti, přinejmenším té české, nejsou tak zásadní. Jenže podle průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi jsou například sociální sítě hlavním zdrojem informací o tématu uprchlíků pro osm procent dospělé populace: jde tedy o bezmála 700 tisíc lidí. A sentiment vůči uprchlíkům je na sítích stejně negativní jako vůči parlamentním stranám.

Známé a neznámé

O černém vidění světa opravdu nesvědčí jenom analýza sociálních sítí. Agentura Median koncem roku 2015 v průzkumu pro ČT zjistila, že tři čtvrtiny občanů považují za důležité nebo dokonce klíčové téma české společnosti stav veřejných služeb včetně zdravotnictví. To samo o sobě není nic překvapivého, zajímavý je však detailní pohled na jednotlivé údaje. Lidé jsou většinou spokojeni s těmi stránkami zdravotnictví, s nimiž mají osobní zkušenost: s kvalitou poskytované péče (podle

62 procent jsou zde nanejvýš malé problémy), její dostupností i vztahem mezi lékaři a pacienty (v obou případech podle 69 procent nejvýše malé problémy). Temně naopak lidé hodnotí ty aspekty zdravotnictví, které znají hlavně z médií (jak z těch nových, tedy z internetu a sociálních sítí, tak z tradičních s novináři). Kritické je podle veřejnosti financování (68 procent zde vidí velké problémy), hospodaření s léky a fungování zdravotních pojišťoven (v obou případech „ví“ o vážných problémech většina veřejnosti). Negativní obraz šířený médii zde „přebíjí“ osobní zkušenost, obraz reality se zkresluje směrem k černým scénářům a obavám z budoucnosti.