Příběh

Čtyřiadevadesátiletá veteránka. Vyznamenání nebude

25 / 10 / 2018

Za druhé světové války zachránila život stovkám raněných Čechoslováků. Čtyřiadevadesátiletá Jarmila Halbrštátová-Kaplanová měla v pátek 26. října převzít vyznamenání u příležitosti státního jubilea. Nakonec z toho ostudným způsobem sešlo: Senát – nejspíše kvůli komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi – ceremoniál bez vysvětlení zrušil.

Za druhé světové války zachránila život stovkám raněných Čechoslováků. Čtyřiadevadesátiletá Jarmila Halbrštátová-Kaplanová měla v pátek 26. října převzít vyznamenání u příležitosti státního jubilea. Nakonec z toho ostudným způsobem sešlo: Senát – nejspíše kvůli komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi – ceremoniál bez vysvětlení zrušil.

Čtyřiadevadesátiletá veteránka z východní fronty Jarmila Halbrštátová-Kaplanová se chystala přijet z Moravské Třebové do hlavního města. Přežila sovětský gulag, prošla coby zdravotnice boji u Sokolova. 

Letos v srpnu získala medaili od obecně prospěšné společnosti Sokolovo (u příležitosti 75. výročí bojů o Sokolovo), pocty na celorepublikové úrovni se jí však zatím nedostalo. Medaili měla převzít ve Valdštejnském paláci z rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR a zástupců Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Informaci o navržení Halbštátové-Kaplanové potvrdila rodina i ČSBS, který ceremoniál ke 100. výročí vzniku republiky spolupořádal. 

Tři dny před jeho konáním byl však slavnostní akt bez náhrady zrušen. Stalo se tak po vyznamenání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka pamětní medailí ČSBS „Za vlast a za svobodu“, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Bylo to vcelku pochopitelné: jako příslušník Pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti se Ondráček v lednu 1989 během takzvaného „Palachova týdne“ podílel na potlačování spontánních demonstrací proti totalitnímu režimu. 

 

Zemanův bojovník

Český svaz bojovníků za svobodu sdružuje válečné veterány, jejich rodinné příslušníky a příznivce. V jeho vedení stojí několik bývalých členů komunistické strany či příslušníků totalitní kontrarozvědky. Předseda svazu Jaroslav Vodička, člen normalizační KSČ a příslušník pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, je dnes zastupitelem Ústeckého kraje za uskupení, které tvoří SPO (Strana práv občanů, která má blízko k Miloši Zemanovi) a SPD (Strana přímé demokracie Tomia Okamury).

„Rozruch kolem ocenění poslance Zdeňka Ondráčka medailí ČSBS je nebývalý mediální lynč,“ zní oficiální stanovisko ČSBS ke zrušení medailového ceremoniálu. „Kvůli této štvanici předseda Senátu Parlamentu ČR (Milan Štěch, pozn. red.) zrušil bez udání důvodu a bez náhrady akci ke 100. výročí vzniku ČSR, při které měly být oceněny významné osobnosti společenského a kulturního života.“ Tisková tajemnice předsedy Senátu pouze sdělila, že se tak stalo kvůli „aktuální situaci“.

 

Z gulagu na frontu

Jarmila Halbrštátová, rozená Kaplanová, se narodila v roce 1924 na Ústeckoorlicku ve východních Čechách – v obci se silnou německou menšinou, proto i ona absolvovala německou školu. Ve třicátých letech rodiče odjeli za prací do Sovětského svazu a Jarmilu vychovávala babička. 

Ve dvanácti letech odjela za rodiči i ona – konkrétně do města Šachty u Rostova na Donu. Zde ji po německém útoku v červnu 1941 jako občanku nepřátelského státu Stalinova policie zatkla a internovala v gulagu. „Seděli jsme ve sklepě mezi lidmi, kteří zabíjeli, kradli a podobně. Byla to hrůza. A mně bylo sedmnáct,“ vzpomínala letos v srpnu, kdy jsem ji navštívil spolu s Lucií Šmoldasovou, vnučkou jiné ženy na válečné frontě, zdravotnice Gréty Goldmannové (více v článku, který vyšel v magazínu Reportér pod titulkem … a strhla muže k útoku vpřed).

5bd1c8b89c40fce1bb9ae9c2 MEDIA_ITEM image
Autor článku s válečnou veteránkou Jarmilou Halbrštátovou-Kaplanovou.

Do řad československé zahraniční armády mohla vstoupit až na základě Stalinovy amnestie. Stalo se tak v červnu 1942, záhy odjela na frontu. Bylo jí osmnáct let. „V den boje u Sokolova jsem ráno byla v místní škole, kde se nacházelo obvaziště. Potom začal útok. Obvazovali jsme raněné u zdi kostela, bylo jich tam hodně. Tanky pořád přijížděly a plamenomety vše zapalovaly. Viděla jsem, že jednomu chlapci padl plamenomet na záda. Samozřejmě úplně shořel. Člověk se nesměl bát, prostě jsme museli obvazovat raněné,“ vyprávěla při našem letošním setkání.

5bd1c8ba9c4046d201315de7 MEDIA_ITEM image
Jarmila Halbrštátová-Kaplanová na snímku z doby druhé světové války.

Do dalších bojů zasáhla jako radiotelegrafistka, předtím absolvovala armádní spojařský kurz. Hned v další válečné operaci u Kyjeva v listopadu 1943 prokázala statečnost coby příslušnice 2. baterie I. dělostřeleckého oddílu. Následující citace pochází z návrhu na udělení medaile: „V době dělostřelecké přípravy na opevněné postavení nepřítele, kdy byly telefonní linky přerušeny, nepřetržitě zabezpečila spojení mezi velitelstvím a baterií.“ V řadách dělostřelectva se zúčastnila i dalších bojů včetně bitvy o Dukelský průsmyk na podzim roku 1944.

Jarmila Halbrštátová-Kaplanová získala za projevené hrdinství  Československý válečný kříž 1939 a medaili Za chrabrost před nepřítelem. Po roce 1945 absolvovala armádní letecký kurz – jako jedna ze čtyř žen. Příští rok na jaře oslaví 95. narozeniny. Dočká se náležité pocty?

5bd214969c4046d201373c66 MEDIA_ITEM image
Jarmila Kaplanová při výcviku v Sovětském svazu, duben 1943.

 

Autor se zabývá historií, napsal několik knih, nyní zkoumá příběhy žen bojujících v československé armádě na východní frontě.

 

Příběh Ernieho Simona a dalších veteránů, na které se zapomnělo, si můžete přečíst zde nebo v říjnovém tištěném Reportéru.

Galerie (3) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat