Nestačí to odříkat jako básničku. V Celetné dávají čeští herci Havla v angličtině

Viděl jste někdy Havlovu hru v angličtině v zahraničí? 

Ano, i když dosud jsem si na to v souvislosti se zkoušením v Celetné nevzpomněl. V londýnském divadle Orange Tree jsem viděl Odcházení, bude to už skoro dvacet let. Do té doby jsem měl s tím textem samotným trochu problém, ale tahle inscenace dokázala vyhmátnout podstatné věci a otevřela mi ho.

Není záměr uvádět Havla anglicky v Celetné i trochu marketingový tah? K nalákání turistů? 

Byl to nápad Jakuba Špalka, šéfa spolku Kašpar, který má letitou tradici specifické práce s repertoárem. Od června do září jezdí se svými představeními po vlastech českých a na domovské scéně hraje letní speciály. Tím je teď Havel v angličtině pro turisty nebo expaty. Mohou vidět to, čeho se jim běžně nedostává. Případů, kdy by se v Praze hrála v angličtině původně česká hra, moc není. Ani anglických představení, když pomineme originálního Shakespeara nebo vybrané hry Divadla Járy Cimrmana.

A jak jste se k tomu dostal vy?

Kašpar chtěl původně Ztíženou možnost soustředění nasadit v češtině, do toho přišel ten nápad s anglickou verzí – a tu se rozhodli svěřit mně. Nakonec to dopadlo tak, že dělám obě inscenace s jednotnou scénografií, hudbou a z velké části stejným obsazením. Jsem hodně zvědavý na zkoušení české verze, jestli se bude hercům plést český text do anglického a naopak. Teď byla anglická premiéra, v září se bude ještě hrát anglické představení a do toho už zkoušet česká varianta. Divil bych se, kdyby to někdo aspoň jednou nespletl.

Jak se v angličtině zkouší? 

Mně dobře a herci by snad řekli totéž. Ale je to pro ně náročné. Naučili se nejdřív text, jako když se učíte na základní škole básničku. Krásně ji odrecitujete, jenže úplně nevíte, co říkáte. U větších celků chyběla spojnice mezi myšlením a mluvením, tu jsme pak museli nově vytvořit. Což se vám s mateřským jazykem samozřejmě nestane. Do zkoušení tak přibyla abnormální fáze.

Takže podporujete anglické myšlení udílením režijních poznámek v angličtině?

Na začátku jsme si mysleli, že to tak bude, ale pak jsem to nedělal a nikdo už to nežádal. Ukázalo se, že to není překážka. Máme nicméně jazykového poradce, který nám pomáhá se správnou jevištní angličtinou.

Šel byste třeba do režírování v němčině? 

Ne. Myslím, že člověk musí ten jazyk aspoň trošku zvládat, není to jen mechanické. Zákonitosti angličtiny znám mnohem lépe. A já musím rozumět tomu, co zní z jeviště. Jinak bych byl v pozici žáka třetí třídy, co recituje Máj a nerozumí mu. 

Ztížená možnost soustředění není vaše první inscenace Havlova textu…

Regulérní inscenaci jsem dělal jednu, přesněji řečeno dvě aktovky v jednom večeru ve vinohradském divadle na studiové scéně – Motýl na anténě a Audience. Mám však za sebou několik scénických čtení nebo skic, včetně kompozice vzpomínkového večera v divadle v Chebu, když Havel zemřel. 

Chystáte se převzít štafetu „havlovského režiséra“ od Andreje Kroba? 

To mě nenapadlo a záleží také na poptávce. Ale Havlova poetika je mi blízká, podobně jako jsou mi blízké třeba texty Karla Steigerwalda. Mám pocit, že jim rozumím, vnímám tu mechaniku, jak jsou napsané a co je za nimi.

Schéma vyplněné životem

Co z téhle, jak říkáte, mechaniky je ve Ztížené možnosti soustředění nejsložitější? 

Pracuje s rozhozenou časovou strukturou, různými variacemi a opakováním. Vychází z kratší hry Eduard, kterou Havel napsal v rámci diplomové práce na DAMU. A k ní byl vydán i komentář, což jsou v podstatě grafy, jak co navazuje. Vůbec to není nahodilé, že by napsal hru o 27 obrazech, hodil je do klobouku a tahal pořadí. Jsou tam velmi symetrické zákonitosti – tak je koneckonců postavena většina Havlových her. Narýsuje si „mřížku“ a pak ji vyplní životem.