Tajemství naleziště Tel Moca. U Jeruzaléma jsme našli nohy cizího boha, říká archeolog
25. června 2025
Reportér 07/25 · Číslo 13125. června 2025
Reportér 07/25 · Číslo 131foto: Tomáš Binter
Pod dálnicí mezi Jeruzalémem a Tel Avivem našli archeologové před několika lety „konkurenci“ slavného – a nikdy neobjeveného – Šalomounova chrámu. Svatyni z počátku doby železné. V týmu rozkrývajícím naleziště Tel Moca byli i čeští vědci z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Co tu pod vedením starozákonního teologa a archeologa Filipa Čapka našli? Co to znamená? Jak se daří archeologickému výzkumu v zemi, jejíž identita stojí a padá s historií starověku? A jak se Izrael za poslední dva roky změnil?
Mezi historiky panuje obecně konsenzus, že se tyto základní biblické příběhy pravděpodobně nikdy neodehrály. Sepisovaly se mnohem později. Klíčovým okamžikem historie starověkého Izraele je pád Jeruzaléma v roce 586 před naším letopočtem, tahle tragédie a následný odchod do Babylonie odstartovaly proces sepisování příběhů od stvoření světa k praotcům až po odchod Židů z Egypta. Židovskou identitu vytvořilo babylonské vzpomínání na domov.
Už 10 let vám přinášíme pravidelnou dávku potěšení z objevování nových pohledů na svět. Prozkoumejte naši nabídku.
Biblická vyprávění nám říkají, že ve starověkém Izraeli existoval jen jeden chrám, ten Šalomounův. A že se nikde jinde bohoslužba nekonala, že to bylo nepřípustné. Takže když se pak stavěl dálniční most a dělal se výzkum, bylo velké překvapení, že se šest kilometrů od Jeruzaléma našla svatyně z konce desátého století před naším letopočtem, tedy z doby, kdy už měl existovat chrám v Jeruzalémě.
Má dispozici podobnou té, jakou má podle knih Královských chrám v Jeruzalémě. Je členěná na tři základní části a má nádvoří s oltářem. Zároveň se tu našlo hodně různých artefaktů: koníků a hliněných hlaviček. Když jsme chrám na začátku jedné sezony čistili, objevili jsme ve zdi jako jeden z kamenů reliéf zobrazující zbytky nohou, které se svým postojem podobají vyobrazování různých božstev, třeba kanaánského boha Baala. Jeho uctívání je v biblických knihách často zmiňováno – a kritizováno.
Že kámen s tímto reliéfem pravděpodobně sloužil ve druhé fázi užití jen jako stavební materiál. A dále můžeme jen spekulovat: buď pocházel z jiné svatyně, nebo byl na tomtéž místě v předchozím období uctíván, ale pak se podoba bohoslužby změnila, v centru kultu stanulo jiné božstvo. Nevíme.
To je vlastně to, co mě k archeologii přitáhlo. Že kromě biblických textů máme k dispozici hmotnou kulturu a na základě těchto historických pramenů se snažíme vymyslet teorii, která by dávala smysl. Jako tady na Tel Moce, kde si klademe otázku: Co to vlastně bylo, k čemu a komu to sloužilo? Jak rozumět nálezu malých hliněných modelů hlav? Byly to reprezentace konkrétního božstva, nebo patroni?
Podpořte Reportér sdílením článku
Pracovala jako investigativní reportérka MF DNES.