Porostou jednou v Praze pomerančovníky? Expert připravuje město na klimatickou změnu

20. června 2025

foto: Jan Malý / CAMP

V Paříži nebo v Londýně už to zažili: letní teploty v obou metropolích překročily čtyřicet stupňů. To samé může brzy potkat i Prahu. Jak se česká metropole na postupující klimatickou změnu připravuje? Zvládáme zavádět taková opatření, aby bylo město „k žití“ i za deset dvacet let? Jan Richtr je specialistou na adaptaci města na oteplování. Pracuje na Odboru ochrany prostředí na pražském magistrátu a říká: Třídit odpad je fajn, ale musíme hlavně změnit myšlení.

Povězte, jak bude v Praze vypadat letošní léto?

Předpovídat počasí během klimatické krize je dost ošemetné. Kdybych si měl tipnout, řeknu, že letošní léto bude hodně podobné těm minulým – vysoké průměrné teploty, dlouhé periody veder. Klimatologové varují, že se oteplování zrychluje. Od 80. let minulého století v podstatě teplota v Praze nepřetržitě stoupá, v celé Evropě pak ještě rychleji než ve zbytku světa.

Co to znamená pro Prahu?

Centrum Prahy je vůbec nejteplejší místo v republice, v průměru je tam o tři stupně víc než jinde. Už tenhle rok může přijít den, kdy i v Praze překročíme čtyřicetistupňová vedra. To se zatím nikdy nestalo, ale známe to třeba z Londýna (2022), Paříže (2019) a dalších metropolí.

To nezní moc příjemně…

Nezní. Nejhorší to bude v centru města, protože tam působí efekt městského tepelného ostrova. Během horkých dní centrum přes noc nevychladne a horko se zde hromadí. Drží ho asfalt, beton a další materiály, které se ochlazují pomalu. V budoucnu nás čeká i více tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů. Mezi lety 2011 a 2023 mělo centrum Prahy v průměru 22 tropických dnů a 6 tropických nocí ročně. Po roce 2030 už má být přes 30, v teplejším scénáři až skoro 40 tropických dnů a 20 tropických nocí.

Takže se ani nevyspíme?

Přesně tak. Když se tělo nemůže v noci ochladit a odpočinout, dochází k postupnému vyčerpání. Nejhorší jsou pak dlouhé vlny veder, kdy teplota neklesá třeba dva týdny v kuse. Pro organismus je to extrémně náročné. Nejvíc to odnáší rizikové skupiny – malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo senioři. Výzkumy ze zahraničí už prokázaly, že vlny veder zvyšují ve městech úmrtnost. Navíc je to zátěž i pro samotné město, dlouhodobé horko může vyvolat i výpadky elektřiny, problémy v dopravě nebo přetížení záchranného systému.

Přečtěte si také

Zchladit se na hřbitově

Má Praha plán, co s tím?

Máme strategii adaptace v rámci klimatického plánu. Je to vlastně první klimatický dokument, který v Praze vznikl, byl schválen už v roce 2017. V roce 2020 vznikl i celý klimatický plán, který řeší také energetiku nebo dopravu. Všechny přípravy města by se daly rozdělit do tří základních kategorií – rychlá opatření, která nevyžadují velké náklady nebo změnu myšlení. Pak jsou střednědobé projekty a potom dlouhodobé.

Podpořte Reportér sdílením článku