Přišel úplně cizí člověk a řekl: Jsem tvůj táta. A s cejchem Němky byla terčem kádrováků
1. června 2025
Reportér 06/25 · Číslo 130
Přišel úplně cizí člověk a řekl: Jsem tvůj táta. A s cejchem Němky byla terčem kádrováků
1. června 2025
Reportér 06/25 · Číslo 130Přišel úplně cizí člověk a řekl: Jsem tvůj táta. A s cejchem Němky byla terčem kádrováků
foto: Paměť národa
Nebyl jí ani rok, když její maminka zemřela na tuberkulózu. Otec se znovu oženil a jako Němec musel narukovat do wehrmachtu, ona zůstala s macechou v Brně. Na konci války postihl pětiletou dívku odsun. Zachránili ji před ním poblíž rakouské hranice rodiče zesnulé matky, kteří žili v jihomoravských Pohořelicích, a ujali se jí. Až po letech se Alice Vaňkátová setkala se svým otcem Ernestem Pfefferem, na kterého neměla z dětství žádné vzpomínky…
Narodila se v roce 1940 v moravských Šumicích německému otci a slovenské matce. Několik měsíců poté její maminka Marie zemřela. Ovdovělý otec Ernest Pfeffer, profesí holič, se znovu oženil, vzal si Češku Rudy Netoličkovou. Krátce poté narukoval do wehrmachtu a malá Alice zůstala s nevlastní maminkou v Brně.
Když po válce vypukly odsuny, násilné vysídlení postihlo i pětiletou dívku ze smíšeného manželství a její macechu. S tisícovkami dalších byly obě nahnány do pochodu směrem na Vídeň.
„Nesměla jsem si vzít ani hadrovou panenku, komisař mi ji vytrhnul z ruky,“ vybavuje si Alice.
Večer dorazily do třicet kilometrů vzdálených Pohořelic. Tam bydleli rodiče zesnulé Aliciny maminky a vzali si dívku k sobě. Rudy Netoličková to uvítala, protože bylo jasné, že dlouhý pochod mnozí nepřežijí – převažovali staří lidé, ženy a děti, docházelo jídlo.
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.