V dětství ho bili. Příběh politizujícího miliardáře Elona Muska

Podívej se! Tam budeš jednou bydlet – ukázal nejbohatší muž planety Elon Musk na planetu Mars, když mluvil ke svému synkovi se zvláštním jménem X Æ A-Xii. Podnikatel a dnes vlastně i politik to tehdy myslel vážně. Dlouhodobým, vážně míněným cílem spojeným s kosmickým programem jeho firmy SpaceX je založit trvalou kolonii na rudé planetě a udělat tak z lidstva „multiplanetární druh“. To je totiž podle miliardáře klíčové pro „udržení plamínku lidstva“. Jednou přece může planetu sežehnout nepředvídatelná katastrofa, a lidstvo potřebuje zálohu…

Kořeny bolesti

Má se za to, že Muskovy, mírně řečeno, silně ambiciózní plány a myšlenky souvisejí s tím, co zažíval v dětství. Tvrdou školou mu byly letní tábory v Jihoafrické republice ještě v časech apartheidu a diskriminace obyvatel černé barvy pleti. Děti bílých Afrikánců tam dostávaly minimum jídla i vody a vedoucí je povzbuzovali, aby o suroviny bojovaly. Elonův bratr Kimbal přirovnal dění na táboře k „paramilitárnímu Pánu much“ v odkazu na slavnou knihu, v níž skupina chlapců uvázne na odlehlém ostrově a ve snaze přežít se vydá na cestu krutého barbarství.

Tehdy drobný Elon byl na táborech pro ostatní chlapce snadným terčem. „Sedli si na něj a prostě ho nepřestávali mlátit a kopat do hlavy. Když skončili, nemohl jsem ani poznat jeho tvář. Byla to tak oteklá koule masa, že jste sotva viděli jeho oči,“ popisuje Kimbal. Ve škole to nebylo o mnoho lepší než na táborech. Elon byl pro spolužáky divný kluk – tichý, zabraný do knih a počítačů, často ztracený ve vlastním světě. Posměšky i potyčky byly na denním pořádku. Jednou ho skupina starších spolužáků přepadla na schodech, srazila ho na zem a opakovaně kopala do hlavy. 

Fyzické jizvy ale nebyly ničím ve srovnání s emocionálními šrámy, které na Muska čekaly doma. Po jednom z nejhorších útoků, kdy Elona zmlátil spolužák, se jeho otec Errol postavil na stranu útočníka. Proč? Protože Elon nazval onoho kluka ze školy hlupákem, což podle Errola neměl dělat, protože „právě přišel o otce, který spáchal sebevraždu“. Historku popsal novinář Walter Isaacson v životopisné knize, kterou sám Musk autorizoval. „Musel jsem stát hodinu, zatímco na mě otec křičel, nazýval mě idiotem a říkal mi, že jsem úplně k ničemu,“ vzpomínal Elon. A jeho bratr Kimbal to označil ze nejhorší vzpomínku svého života.

Tátovo chování ale Elon jako kdyby později kopíroval. Nejen jeho druhá manželka, Talulah Riley, popisuje, že když Musk vzpomíná na traumatické zážitky s otcem, propadne se mnohdy až do jakéhosi transu. „Fráze, které (otec) Errol používal, když Elonovi nadával, ji šokovaly nejen proto, že byly brutální, ale i proto, že si mnohdy podobné fráze sama vyslechla od Elona, když byl rozzlobený,“ shrnul Isaacson pocity šokované Riley.

„Přitahuje ho chaotické zlo. Jde o jeho otce a o to, v čem vyrůstal,“ řekla další Muskova partnerka a matka tří jeho dětí, hudebnice Grimes. „Lásku si spojuje s tím, že je zlý nebo hrubý,“ uvedla a dodala: „Nemyslím, že ví, jak vychutnat úspěch a takzvaně přivonět ke květinám. Myslím, že byl v dětství vychován k tomu, že život je bolest.“ Musk citovaný ve zmíněné knize souhlasil: „Nepřízeň osudu mě zformovala. Můj práh bolesti je velmi vysoko.“

Útěk k úspěchu

Není divu, že se Elon Musk brzy rozhodl Jižní Afriku opustit. Nový začátek hledal nejprve v Kanadě, kde měl vazby na rodinu své matky. Země se ale stala jen přestupní stanicí do Spojených států. Po studiích se usadil v Silicon Valley, spojeném s technologickými start-upy.