Logo
Michal Thomes, Rock for People

Třeba si jednou troufneme i na U2, říká šéf Rock for People

Post Image

Třeba si jednou troufneme i na U2, říká šéf Rock for People

Play icon
17 minut

foto: Vojtěch Mervart/Rock for People

Před třiceti lety to byla skromná akce, dnes Rock for People patří k vrcholům sezony. Sedm tisíc lidí kmitá v zákulisí a dalších padesát tisíc se na letišti v Hradci Králové baví: letos v pětidenním termínu od 11. do 15. června. Populární multižánrový festival zažil i několik turbulencí. „V době, kdy se Rock for People nedařilo, bych chtěl, aby vypadal tak jako dneska,“ spokojeně říká šéf festivalu Michal Thomes. Po prvním ročníku by ho nenapadlo, že budou mít takové kapely jako letos.

Připomeňme, že letošní ročník je jubilejní, třicátý. Je line-up neboli sestava interpretů narozeninová?

Je to poznat už na výši rozpočtu, pouze část určená na program je oproti loňsku dvojnásobná. Za tu cenu jsme získali jedna z nejdražších jmen, která objíždějí světové festivaly. Jen za součet letošních headlinerů (Avenged Sevenfold, Slipknot, Sex Pistols ft. Frank Carter, Linkin Park, Guns N’ Roses) jsme neměli tak drahý festival až někdy do roku 2019. Letos jsme si řekli: kdy jindy to udělat ve velkém, když ne k třicetinám? Na to konto máme vyprodáno, což beru jako nutnost, aby festival mohl ekonomicky fungovat.

Padne divácký rekord?

Nepochybně. Pro letošek jsme na 50 tisících návštěvníků. I díky tomu, že hlavní stage bude posunutá o dvě stě metrů dál, čímž se nám zvětší celkový prostor areálu. Na podobném levelu jsme si to úspěšně vyzkoušeli u loňského dvojkoncertu Eda Sheerana. Prostorově jsme tak velcí, že bychom mohli udělat koncert dejme tomu U2 pro sto tisíc lidí.

Proč ho tedy neuděláte?

Problém je v tom, že do areálu nejsme schopní přivést takové množství lidí, aby to netrvalo třeba pět hodin. Před hlavním vystoupením Eda Sheerana jsme si pomohli levnějším parkováním pro ty, kdo přijeli dřív, ale na výjezdu to bylo náročnější. Až vymyslíme způsob, jak do areálu dostat sto tisíc lidí během jednoho odpoledne a jak je po koncertu rychle dostat pryč, můžeme u nás udělat třeba Coldplay. I na Rock for People můžeme prodat šedesát nebo sedmdesát tisíc vstupenek, ale bylo by to na úkor komfortu návštěvníků.

Existuje pro festival nějaký ideální termín? Rock for People kdysi začínal v srpnu, většina ročníků se odehrála v červenci a v posledních letech se do Hradce jezdí už v červnu čili ještě ve školním roce.

Termín je pochopitelně zásadní věc. Dlouho jsme byli fixovaní na start července a roky jsme využívali oba svátky na začátku měsíce. Všichni na to byli zvyklí a my jsme si opakovali, že když termín změníme, může to pár lidí naštvat. Jenže v roce 2019 se objevila možnost mít Green Day, které jsme dlouho chtěli.

A kvůli nim jste změnili termín?

Přesně tak. O jiném než jednom konkrétním červnovém termínu tenkrát u Green Day nebyla diskuse. Bylo to velké lákadlo, tak jsme zavřeli oči a kývli. A i zbytek line-upu se nám tenkrát dobookoval hodně rychle, protože v červnu jsou kapely často dostupnější než v červenci. Ukázalo se, že neuškodí ani školní rok; návštěvnost začala akcelerovat mnohonásobně rychleji, než jsme byli zvyklí u termínu na začátku července. Letos jsme měli čtyřdenní vstupenky vyprodané už v zimě a na konci dubna zbývaly už jen poslední pětidenní. Hlavní konkurencí totiž nejsou jiné festivaly ve stejném termínu, nýbrž prázdniny. Je to vidět i v Hradci: rozdá se vysvědčení a lidé z města zmizí.

Na které kapely jste letos nejvíc natěšený?

Nejen pro mě bude vrcholem koncert Linkin Park, kteří s novou zpěvačkou Emily Armstrong vydali výbornou desku From Zero. Taková proměna kapely po smrti frontmana je skoro na zápis do učebnic. A dál? Těším se třeba na Bedouin Soundclash, Fontaines D.C. nebo House of Protection. Z české scény například na Davida Kollera, který odehraje speciální set s Prague Philharmonií, a na Kašpárka v rohlíku, což je kapela, o kterou se starám. Je brána jako dětská, ale i na festivalech pro dospělé vždycky bývá skvělá. U nás na Plzeňsku se čím dál víc mluví o Skotačním Kulometu a loni jsem na akci Zlín žije objevil skupinu Šufunky Gang, o které jsem až časem zjistil, že v tamních končinách je to legendární kapela, která existuje dvacet let.

Přečtěte si také

NAIVNÍ A NEZKUŠENÍ

Čistě hypoteticky, co všechno bych potřeboval, kdybych si chtěl dneska založit hudební festival a časem dosáhnout úrovně Rock for People?

Předně: nevím, jestli bych vám to v dnešní době mohl s klidným srdcem doporučit. (usmívá se) Kdyby za námi nebyla třicetiletá tradice a chtěl bych začít jako úplný nováček, hodně bych si to rozmýšlel. Potřeboval byste vzdělání a teoretickou výbavu, ale i tak by bylo začlenění do ekosystému festivalů složité. A i z pohledu bookování zahraničních kapel byste byl v mnohem méně výhodné pozici než někdo, kdo už má za sebou nějakou historii a vybudované vztahy s agenty. Navíc byste jako nový promotér patrně musel platit o dost víc, abyste dostal to, co chcete.

Podpořte Reportér sdílením článku