Jednoduché řešení neexistuje. A nejde jen o přemnožené medvědy, říká dokumentaristka

Kromě toho se v květnu objevila na iVysílání České televize druhá řada její zábavné sexuální výchovy pro teenagery nazvané Na záchodcích. „Napadlo mě to před třemi lety, když bylo synovi devět, a bylo jasné, že se časem začne zajímat,“ přiznává Erika. „Všimla jsem si, že kromě sexuální výchovy v sedmé třídě, což je součást biologie, tu žádná osvěta v tomto směru není.“

Jak těžké je v téhle oblasti radit náctiletým? Vzpomínám si sám na sebe v tom věku, při jakékoli zmínce o sexu jsem buď rudl, nebo dostával záchvaty smíchu.

Právě. Věděli jsme, že nesmíme poučovat, ale bavit. Seznámila jsme se s Terezií a Zuzanou, co mají podcast o sexu Vyhonit ďábla. Společně jsme napsaly a natočily deset dílů a teď máme dalších osm. Všechny díly hovoří k teenagerům jejich jazykem – obsahem i formou.

Co to znamená?

Je to rychlé, klipovité, upřímné, zábavné a dá se to pustit na mobilu. Ministerstvo školství projekt doporučilo učitelům, ozývají se nám, na iVysílání ČT patří Na záchodcích k nejsledovanějším formátům. Ale kdoví, možná se na to koukají hlavně rodiče.

Proč Na záchodcích?

Protože tam si holky na základce řeknou všechno. Filmový architekt Jan Vlček nám postavil krásné, tyrkysovo růžové záchodky, kde se každý díl odehrává.

Přesto, nebála jste se během příprav, že vás děti odzívají, že ucítí ten vztyčený prst přes generace?

Můj tvůrčí a režijní vklad je nakonec minimální, fakt na to nemám věk. Obě podcasterky sice neměly zkušenost s řečí audiovize, ale učily se rychle. Důvěřovala jsem tématům, která nastolovaly – o prvním sexu, první menstruaci a tak podobně. Ty holky přesně vědí, jak teenageři uvažují, nedělají na ně tytyty, pouze upozorňují na to, že realita bývá jiná, než jim sugeruje okolí.

Například?

Když jsme my zamlada četli Bravíčko, anebo když dneska děti projíždějí Tik Tok, tam jim nikdo neřekne, že první sex nemusí být vždycky vydařený. Proto vznikl díl První sex. Anebo když jsme natáčeli díl o vzhledu a mindrácích, došlo mi, jak to mají dnešní teenageři těžké, když jim sociální sítě nabízejí tisíc návodů, jak správně vypadat, a také tisíce obličejů, které správně vypadají. Vzpomněla jsem si na svou základku, kde byla jedna nejhezčí holka v naší třídě, a pak jedna nejhezčí holka v béčku, a to bylo všechno. Pak jsme byly my, „lid“, a nikdo to neřešil. Jenže dneska má každý teenager chytrý telefon a ta tíseň, abych zapadl do předem určeného vzorce, musí být velmi intenzivní. Proto máme díl „Těla k nakousnutí“, kde se ukazuje, že nejen beďary mít je normální.

Překvapilo vás, co dnešní teenageři řeší?

Překvapilo mě, když holky řekly, že bychom měli mít jeden díl o pornu. To za nás nebylo. Říkala jsem si, že se asi zbláznily. Jenomže mi ukázaly data, že osmdesát procent dvanáctiletých dětí vidí porno na mobilu spolužáka, protože ve třídě se vždycky najde někdo, kdo nemá rodičovskou blokaci. A jistotu, že nejdeme úplně mimo, mi dávali i spolupracovníci ze štábu, střihač, kameramani, všem bylo kolem dvaceti. Ta druhá, aktuální série je víc pro kluky a víc o vztazích.

Tři dny s Jasmínou

Na iVysílání visí i váš nový dokument Jasmína vrací úder. Kde jste se dozvěděla o vaší hrdince, jejíž cesta vedla z feťáckých doupat až do senátu, kde dostala stříbrnou státní medaili za posilování sebevědomí druhých?

S Jasmínou Houdek jsem si přečetla rozhovor v Deníku N, zaujal mě tou nezdolností bojovnice, která byla ve čtrnácti letech znásilněná. Své trauma dokázala po různých peripetiích zpracovat a přetavit v něco pozitivního. Zajímavé bylo, že asi týden poté, co jsem si rozhovor vystřihla z novin, jsem byla na chalupě a volalo mi neznámé číslo. Byla to Jasmína s nabídkou, jestli bych s ní nechtěla natočit film. Tu synchronicitu jsme pochopila jako pobídku k tomu, abych ten film nakonec natočila. Bohužel jsme na natáčení měli jen tři dny.