Obec i soud daly přehradě v Nových Heřminovech zelenou

Proti odvolání ekologů padlo v prosinci 2024 pravomocné rozhodnutí. Zatímco Hnutí Duha už nepodniklo další právní kroky, Děti Země podaly žalobu, kterou ostravský soud v úterý 6. května zamítl. Spory mezi státem a ekologickými organizacemi ohledně plánované přehrady trvají už od devadesátých let. Situace se ale vyostřila po ničivých povodních v roce 1997. Tehdy padlo rozhodnutí, že se něco podobného už nesmí opakovat a je potřeba najít řešení, které oblast v podhůří Jeseníku ochrání. Po loňských povodních čelily ekologické organizace kritice kvůli tomu, že přehrada dosud nestojí. Situace ale není černobílá – za tím, že přehrada dosud zůstává jen na papíře, stojí celá řada faktorů a různých aktérů. Jak se celý proces vyvíjel od roku 1997, jsme podrobně popsali v dubnovém čísle Reportéra.

Novoheřminovská přehrada je stále aktuální i v samotné obci. Na konci dubna tam došlo k novému referendu, které mělo nahradit to z roku 2008, ve kterém se obec zavazovala bránit výstavbě přehrady všemi správními cestami. Občané si tentokrát přehradu odhlasovali. V současnosti Povodí Odry připravuje projektovou dokumentaci, která bude součástí žádosti o stavební povolení. Tu plánuje podat v září 2025, stavební povolení by tak mohlo být vydáno v roce 2026.

Bezpečí obcí na Bruntálsku nezávisí jen na chystané přehradě, ale také na mnoha dalších protipovodňových opatřeních, jejichž výstavba je podle ministerstva zemědělství podmíněna existencí přehrady. Podle vodního hospodáře Tomáše Havlíčka musí ale navrhovaná opatření v Krnově a kdekoliv pod profilem přehrady vydržet povodeň s přehradou i bez ní.

„Řeší se přitom stabilita a kapacita koryta. Navrhovaná stabilita musí být taková, aby koryto přečkalo povodňovou vlnu. Nesmí tedy dojít například k protržení protipovodňových zdí či hrází,“ dodal. Přehrada navíc nezabrání všem problémům. „Proto musí být stabilita úprav pod přehradou taková, aby odolala energii vody s přehradou i bez ní,“ řekl Havlíček Reportérovi.