S ohlášením podvodu v žádném případě neotálejte

V dnešní době můžeme často narazit na pojmy jako vishing nebo phishing. Jaké jsou nejběžnější formy těchto podvodů a jak se od sebe liší?  

Liší se především komunikačním kanálem, jímž podvodníci s oběťmi komunikují. Vishing – z anglického voice a phishing – probíhá telefonicky, kdy se útočník nejčastěji vydává za pracovníka banky nebo jiné důvěryhodné instituce. Jeho cílem je oběť zmást nebo vystrašit, aby získal její citlivé údaje nebo ji donutil k finančním převodům ve prospěch účtů pod jeho kontrolou. Phishing má podobný cíl, ale využívá k tomu podvodné e-maily a falešné webové stránky, které se snaží napodobit legitimní online služby. Za smishing se pak označují podvodná schémata využívající textové zprávy, a to buď formou SMS, nebo skrze různé komunikační platformy v mobilních zařízeních. Ačkoliv se tyto podvody mohou lišit ve své podobě, všechny mají společný cíl: vyvolat velmi silnou emoci, kvůli které oběť přestane být ostražitá, následně vyvolat důvěru oběti a zmanipulovat ji k chování, které by za normálních okolností nikdy neprovedla: například k odesílání peněz na neznámé účty nebo k předání citlivých informací, jakými jsou například přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví nebo údaje o kreditních kartách, třetím osobám. 

Zůstaňme na chvíli u vishingu. Můžete prozradit nějaké scénáře nebo taktiky, které podvodníci používají? 

Vishing může mít různé formy, nicméně mezi aktuálně nejčastější scénáře patří scénář tzv. falešného bankéře – tento typ tvořil v loňském roce jednu třetinu celkových finančních ztrát klientů. V praxi probíhá tak, že onen bankéř kontaktuje svoji oběť telefonicky s tím, že je její účet v ohrožení a že jediný způsob, jak finanční prostředky zachránit, je převod peněz na bezpečný, rezervní či garantovaný účet. Tyto účty jsou ale ve skutečnosti pod kontrolou podvodníka. Uvědomme si celou absurditu situace. Pokud by banka měla potvrzenou informaci, že je účet kompromitován, sama účet zablokuje a rozhodně nebude vyžadovat, aby klient svoje peníze kamkoli přeposílal. Pokud tedy oběť tomuto příběhu podlehne a prostředky skutečně podle získaných instrukcí převede, pravděpodobně o své prostředky přijde. Peníze jsou totiž dále převáděny na účty bílých koní. 

To je kdo?

V případě platebních podvodů se jedná o prostředníka, jehož cílem je vyvést peníze do rukou podvodníků. Obecně to probíhá tak, že peníze přichází na účet bílého koně a ten je za provizi přeposílá na další účty podle pokynů podvodníka anebo je vybírá v hotovosti a předává kurýrovi, který je vyzvedne. Alternativně je pak v hotovosti vkládá na účty třetích osob. Scénářů spolupráce je ale spousta a celé schéma může začít zcela i docela nevinně. Kuriozní je, že dotyčný dokonce vůbec nemusí tušit, že by se podílel na čemkoli nekalém.

Například?

Prvotní úkoly mohou být zcela banální povahy, například „lajkování“ online videí za provizi, přičemž časem se spolupráce rozšíří o další a mnohem problematičtější úkoly, jako jsou například finanční machinace jménem tohoto bílého koně. Velmi častý je i scénář testování objednávkové aplikace pomocí účtu bílého koně: dotyčný si myslí, že testuje přeposílání plateb v rámci objednávkového systému za použití vlastního účtu. Variant je opět celá řada a mají společné jedno: bílý kůň provádí celou řadu problematických finančních machinací a ve skutečnosti napomáhá praní špinavých peněz. Setkáváme se i se situací, kdy podvodníci chtějí, aby lidé v bankách za provizi zakládali běžné účty a následně jim předali přihlašovací údaje. Pokud to člověk udělá, měl by si uvědomit, že tak dává podvodníkům příležitost provádět celou škálu velmi problematických transakcí jeho jménem: podvodníci mohou účty využít k praní špinavých peněz anebo si například mohou pomocí tohoto účtu vzít úvěr, který pak ale dotyčný bude muset splácet.

Jakým způsobem podvodníci tyto bílé koně rekrutují?

K prvnímu kontaktu dojde nejčastěji na sociálních sítích, může se ale také jednat o zprávu z neznámého čísla, stejně tak je možné narazit na nabídku na internetových stránkách inzerujících pracovní možnosti. Podvodníci vás ale mohou oslovit i na ulici. Často míří především na sociálně slabé a lidi ve finanční nouzi. Je třeba si ale uvědomit, že za tento typ jednání může dotyčný člověk nést právní důsledky a být stíhán za legalizaci výnosů z trestné činnosti a v případě, že toto jednání bude klasifikované jako úmyslné, hrozí v nejhorším případě trestní sazba až deset let. Pokud se člověk stane bílým koněm, měl by počítat s tím, že se o jeho jednání bude intenzivně zajímat kromě policie i jeho banka. Ta má povinnost účastnit se boje proti praní špinavých peněz, a pokud detekuje tuto formu jednání, bude usilovat o přerušení obchodního vztahu s klientem. Kromě trestních postihů se tedy mohou bílí koně dostat do situace, kdy nebudou mít přístup k bankovnímu účtu.

Jaké další typy podvodů byste zdůraznil?

V dnešní době se na internetu množí nabídky „výhodných“ investic, často spojené s investicemi do kryptoměn. K jejich propagaci podvodníci využívají deepfake videa, generovaná pomocí umělé inteligence. Poznat se tato videa dají tak, že na nich figuruje veřejně známá osobnost, která požívá obecného respektu a důvěry, a slibuje investiční příležitost s pohádkovým zhodnocením. Typické je, že tyto osobnosti se k investicím standardně vůbec nevyjadřují: může se tak stát, že se v těchto videích setkáte s prezidentem, premiérem či jinou známou osobností. Ve skutečnosti se opět jedná o podvodné schéma, které nemá žádnou ekonomickou podstatu a jehož cílem je převod peněz na podvodníkem kontrolované účty.

Jak takový investiční podvod probíhá?

Nejčastěji je na počátku video či online odkaz, který slibuje pohádkový výnos s minimálním či nulovým rizikem. Pokud na něj člověk klikne, je přesměrován na internetové stránky, kde dostane příležitost vyplnit investiční dotazník, na základě kterého se mu ozve podvodný finanční specialista. Ten s ním domluví vstupní investici na zkoušku – aby viděl skutečný potenciál investice. Za pár dnů či týdnů se tento specialista podvodník ozve zpět s tím, že investice dopadla fantasticky a z pár stovek je najednou pár tisícovek.

Které už, hádám, nikdy neuvidí…

V případě investičních podvodů může být první výnos ze vstupní investice skutečně vyplacen, čímž podvodník posílí důvěru oběti. Ta si pak začne představovat, jaké by bývaly mohly být zisky, kdyby investovala větší obnos, a rozhodne se investovat více. Začíná zadávat platební příkazy na účty, které jí podvodník poskytne, v domnění, že investuje. Ve skutečnosti však peníze posílá na účty kontrolované podvodníkem. Setkáváme se bohužel i s případy, kdy se oběti investičních podvodů stávají oběťmi druhotného podvodu: jsou kontaktovány firmou, která se „specializuje“ na vymáhání peněz ukradených v rámci investičních podvodů. Ve skutečnosti jde pouze o další schéma, jak vymámit a ukrást další peníze.

Co dělá tyhle podvody tak přesvědčivé?

Obecně lze říci, že jsou tito podvodníci často skvělí manipulátoři a míří na naši podstatu: v případě investičních podvodů na naši touhu po bohatství a snadném zisku. Dokážou vyvolat pocit urgence, tajemna a konspirace. Tlačí oběti k co nejrychlejší reakci a snaží se jí namluvit, že se jedná o exkluzivní příležitost, o které se nikdo nesmí dozvědět, a budou vyžadovat naprosté utajení. Podvodníkům jde o to, aby zamezili situaci, kdy vás někdo upozorní, že se pravděpodobně jedná o podvod. Podvodníci své oběti často dokonce instruují, jak reagovat na případné prověřování transakcí ze strany banky. Setkáváme se tak často se situacemi, kdy oběti platebních podvodů lžou a zakrývají skutečnou povahu svých transakcí i přesto, že se jim banka ve skutečnosti snaží pomoci ochránit jejich peníze.

Lze se proti platebním podvodům bránit?

V první řadě je hlavní prevencí obezřetnost, rozvaha a chladná hlava. Obranou proti falešnému bankéři je vědomí, že jediný bezpečný účet je klientův účet v bance za předpokladu, že nikomu nevyzradil přihlašovací údaje. V případě investičních podvodů je dobré si pamatovat, že neexistuje obrovský výnos bez rizika a že by lidé měli investovat pouze do aktiv, kterým rozumí, skrze důvěryhodné instituce a platformy. Obecně pak platí, že by lidé za žádných okolností neměli nikomu, koho neznají, poskytnout své osobní informace, údaje ke svému bankovnictví či umožnit vzdálený přístup do svého zařízení. 

A jak postupovat, pokud už člověk podvodníkovi nějakým způsobem naletěl?

V první řadě je potřeba co nejdříve kontaktovat banku a požádat o zablokování internetového bankovnictví a všech platebních karet. Pokud banka tuto možnost nabízí prostřednictvím mobilní aplikace, doporučuje se provést blokaci ihned a následně kontaktovat zákaznické centrum. S ohlášením podvodu v žádném případě neotálejte, protože rychlé jednání zvyšuje šanci, že se ukradené peníze podaří na účtech bílých koní zastavit. Podvod je následně potřeba obratem nahlásit na Policii ČR – obzvlášť pokud oběť podvodníkovi předala i údaje o svých osobních dokladech.