GLOSA: PRAVDA A LEŽ
Proč by úplný nesmysl nemohl být pravda? Stačí chtít!
4. května 2025
Reportér 05/25 · Číslo 129
foto: Johann / Pexels.com
Můj pes se jmenuje Papina, je to francouzský buldoček s ustaranou tváří. Den co den o půl páté spolu vyrážíme na cesty dejvickou periferií. Papina na vodítku, já v kapse saka pytlíky na exkrementy. Je to strojové, ale nenudím se. Jsou dny, kdy se akt vykonání potřeby promění v akt potřeby položit si filozofickou otázku.
Na ulici obvykle rozdělíme publikum. Někteří se rozněžněně zřítí k zemi a muchlují vrásčitý výraz toho psa, jako stvořený k citovému vydírání. Jiní na nás hledí s podezřením.
Jako ta paní s přísným pohledem. Vypadá, že hlídá něco strašně důležitého na generálním štábu, který je na dohled. Ukáže na Papinu, čůrající do trávy.
Přečtěte si také
„Vy za tím psem neuklízíte?“
Nechápu.
„Mám do pytlíku chytat moč?“
„Ten pes kadil.“
„Nekadil.“
„Kadil. Já to viděla.“
Rozhodnu se pro důslednost.
„Jo? Tak mi to ukažte.“
Paní dojde až na místo domnělého činu a sebejistě bodne prstem k zemi.
„Tady. Vy to nevidíte?“
Botou nenápadně projedu stébla trávy. Jsem blázen?
„Tak vidíte,“ řekne žena přísně. „Nedělejte nám z ulice smetiště.“
Odchází. Ještě jednou pročísnu Papininu toaletu. Je prázdná. Logicky. To mě jen zmátla absolutní jistota člověka, jenž vidí svět takový, jaký ho vidět chce.
Papina ustaraně kouká za paní vzdalující se krokem kněžny a já přemítám, co bylo dřív: zda vejce, nebo slepice. Zda to byli tihle lidé, jejichž společná energie porodila Trumpy, anebo byli dřív Trumpové, co těmhle lidem našeptali novou životní naději: Proč by úplný nesmysl nemohl být pravda? Stačí chtít!
Podpořte Reportér sdílením článku
V době sametové revoluce pracoval v redakci Zemědělských novin. Ještě téhož roku přešel do Lidových novin, kde byl pouze jeden den, než se začal podílet na úvodním vydání časopisu Reflex. Spoluzakladatel komiksu Zelený Raoul.
Doporučení autoři
VÝBĚR DNE
