Opakované volby v Rumunsku. Abyste se v boji proti nestvůrám sami nestali nestvůrou

Byl to velký rozruch, nejen na rumunské scéně. V listopadu 2024 ovládl první kolo prezidentských voleb překvapivě Călin Georgescu: do té doby málo známý kandidát, spojovaný s nacionalistickými, euroskeptickými a proruskými postoji, získal téměř 23 procent hlasů a do druhého kola pak vstupoval s nemalými šancemi na vítězství. Jeho prezidentské ambice však ukončilo rozhodnutí rumunského ústavního soudu. 

Soud nejprve anuloval výsledky prvního kola, poté zrušil celé prezidentské volby a v březnu 2025 zabránil Georgeskovi kandidovat. Důvod? Kromě obvinění z netransparentního financování, vazeb na extremistické skupiny a nejasností ohledně podpisů pod jeho kandidaturou šlo zejména o poněkud vágně definovaný nedostatek „loajality k ústavě a ústavnímu pořádku Rumunska“. V českém i zahraničním mediálním prostoru se zdůrazňovaly především otázky ruského vměšování a vliv sociálních sítí – avšak jakkoli lze tohle všechno považovat za důležité, případ Călina Georgeska je širším příběhem. Ukázkou, jak se evropské země snaží řešit erozi liberální demokracie a čelit vzestupu antisystémových politických sil. 

Kam až může demokratický systém v obraně svých hodnot zajít? A nehrozí, že se při tom naplní trefná věta německá filozofa Friedricha Nietzscheho: „kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom sám nestal nestvůrou“?

Roku 1937 představil ústavní právník Karl Loewenstein koncept takzvané militantní demokracie. Podle této ideje mají státy právo, v rámci platných zákonů, reagovat na nebezpečí podrytí demokracie tím, že ve výjimečných případech omezí některá základní politická práva. Ať už rumunští ústavní právníci četli Loewensteinovo dílo, nebo ne, jejich rozhodnutí anulovat volby a zrušit možnosti otevřeně antisystémovému Georgeskovi znovu kandidovat se do myšlenkové tradice militantní demokracie hodí. 

Co když ale nakonec soudci svým rozhodnutím liberální demokracii v Rumunsku dále oslabili a jen prohloubili už tak značnou nedůvěru rumunských občanů ve státní instituce? Nevznikl tak nebezpečný precedent?

Obecné hodnoty

Vraťme se zpět do loňského roku. Nečekané vítězství Călina Georgeska v prvním kole vyvolalo u liberálů a progresivních voličů zděšení. Ve své kampani totiž využíval kromě protievropské a proruské rétoriky i množství symbolů spojených s takzvanými legionáři, tedy meziválečným fašistickým, militantním a nábožensky radikálním hnutím, které vystupovalo aktivně proti demokracii a sympatizovalo s nacistickým Německem. I když nutno říct, že většina Georgeskových voličů si od něj slibovala hlavně potrestání dosavadních politických elit a návrat k tradicím a jistotám, jimiž otřásly četné krize. Do jeho osoby se přetavil odpor a vzdor proti modernitě, proti demokracii a liberálním hodnotám, které nemálo lidí chápe jako cizí a vnucený produkt Západu ohrožující národní identitu.