Nejsme na tom špatně. Americkým clům navzdory, říká šéf Komerční banky

Až vyjde tento rozhovor, je možné, že se rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na prakticky všechny země světa zase nějak změní, ono se totiž mění často. Co by ale znamenalo pro české hospodářství, kdyby zůstala cla v té obrovské výši, jak je Trump vyhlásil 2. dubna?

Vývoj skutečně může jít různými směry. Nicméně platí, že svět fungoval posledních pár desítek let na víceméně – slovo víceméně podtrhuji – globálním pohybu zboží, kapitálu a lidí. A pokud má být tohle úplně jinak, přijde v určitém horizontu obrovské přeformátování toho, jak fungují ekonomiky kontinentů i zemí. Makroekonomové, nejenom z Komerční banky, ale i dalších institucí, odhadují, že by americká cla v hodnotách, jak jsou známa dnes, tedy 30. dubna, letos znamenala nižší růst českého HDP, ale pořád bychom mírně rostli.

Nebudou ovšem dopady komplexní a především dlouhodobé?

Ano, ale je hrozně těžké jednotlivým scénářům přiřazovat míru pravděpodobnosti, protože se přetrhávají mnohé odběratelsko-dodavatelské vazby a důsledky toho narušení není nikdo přesně schopen spočítat.

Ať to s americkými cly dopadne jakkoli, i kdyby třeba Donald Trump provedl další z mnoha otoček a od cel zcela ustoupil, stejně ale asi platí, že to do ekonomiky vnáší nejistotu, která není pozitivní. 

To není. A je zatím tou největší škodou, která se napáchala. Řešením při hledání dlouhodobého zakotvení pro nás podle mě je, aby Česká republika potvrdila svou přítomnost a orientaci v rámci Evropské unie a jejího volného trhu. A teď myslím mimo jiné byznysovou pozici. Nyní platí o to více, že musíme produkovat zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou a vytvářet více bohatství ve všech směrech. Tento úkol zůstává a jednostranná americká cla onen proces jen urychlí. Samotná obchodní výměna mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými nemá velkou váhu, i když jde také o naše vývozy do jiných zemí EU, například do Německa, které pak exportují dál do USA. A v této ne zcela pozitivní situaci je potřeba hledat východiska, která by nás měla udělat odolnější. Mám-li hledat něco pozitivního na nastalé situaci, případný ekonomický stres nakonec může vést k většímu provázání Evropy daleko rychleji než politické deklarace.

V den, kdy Donald Trump vyhlásil vysoká cla pro skoro celý svět, jste byl zrovna ve Spojených státech. Jaké reakce jste tam zažil?

Komerční banka je veřejně obchodovaná společnost a každý rok se setkáváme s velkými institucionálními investory do našich akcií, stejně jako s akciovými analytiky. Na letošní investorské road show jsme se potkali s několika desítkami investorů. Před oním 2. dubnem, kdy byla cla vyhlášena, jsme se bavili v zásadě technicky, o České republice a její ekonomické situaci, o bance, výnosech z úroků i poplatků, o transformaci Komerční banky, českém bankovním trhu. Ale den poté už začínal každý rozhovor otázkami víceméně na jedno téma: A co ta cla? A jak to dopadne na českou ekonomiku a jak na vaši banku?

A co jste si z toho odnesl? 

Myslím, že tady nezbývá než se držet osvědčeného hesla Doufej v nejlepší, ale připravuj se na nejhorší. A buď připraven na jakoukoliv změnu. Při vedení společnosti není potřeba panikařit za předpokladu, že už máme jasno o své strategii, víme, kterou cestou chceme jít. I když to samozřejmě neznamená, že se po té cestě nebudeme přizpůsobovat nenadálým událostem. 

Krize v roce 2008 přišla po pádu banky Lehman Brothers. Nyní ale bankovní sektor není primárním zdrojem turbulencí, jako tomu bylo před sedmnácti lety. Je to tak?

Jednoznačně. Banky na celém světě, a zvláště v České republice, se nacházejí v úplně jiném stavu, mají vyšší kapitálovou sílu a jsou zdravé. Obecně je to tak, že je zde zcela jiná situace – po tom všem, co regulátoři na základě zkušeností z roku 2008 bankám naordinovali. Tím neříkám, že bankovní sektor je vůči všemu imunní, že nás od vlivu zvnějšku ochrání pohraniční hory. Ale jak už jsem řekl, řešením je napnout síly, aby se některé už probíhající diskuse transformovaly do konkrétních opatření, která povedou k silnější ekonomice Evropy a v konečném důsledku i Česka.

Už v březnu jste ostatně řekl, že je potřeba – se vším respektem k místním burzám – posílit celoevropský kapitálový trh. Mám to chápat tak, že byste si výhledově přál jednu evropskou burzu?

Ne nezbytně jednu, ale určitě by jich mělo být méně než pět. Jednou z pokulhávajících noh Evropské unie vůči Americe je, že nemáme dostatečně vybudovaný kapitálový trh. Máme ho příliš roztříštěný, příliš národně zaměřený, a třeba pro rozvíjející se firmy tak může být velmi těžké zajít si na kapitálový trh pro nové peníze. 

Konec bankovní tiskárny papíru

Mluvil jste o tom, že by nás všechny ty otřesy související s americkými cly neměly odvést z cesty, kterou chceme jít, byť bude možná potřeba trochu korigovat směr. Co je to přesně za cestu a kam vede?

Ptáte se na Komerční banku, nebo na Česko?