Řemeslo nevymřelo, ukazuje řeznictví Čejka

Babička vždycky vyprávěla, že aby děda uživil všechny své děti, jezdil s výrobky na trh do Pardubic, kde vše hned prodal. Ale sám se zasekl na několik dní v hospodě. Tak vzpomíná na zakladatele rodinné firmy Oldřich Čejka. 

Z dědových sedmi dětí tři zůstaly věrné řemeslu, včetně Jaroslavy Pátkové, provdané Čejkové, která po něm převzala nejen receptury, ale i odhodlání pokračovat v rodinné tradici.

„Maminka vyprávěla, že se musela do práce zapojit už jako malá. Čepovala pivo, pomáhala ve výrobě, byla pořád u dění,“ říká Oldřich Čejka. Sám se původně chtěl věnovat něčemu jinému. „Táhlo mě to spíše k obchodu a sportu,“ přiznává. Přesto se nakonec vyučil řezníkem a dostal na starost prodejnu ve Skutči. „Zjistil jsem, že to mám asi v krvi,“ říká.

Po listopadu 1989 se rozhodl nečekat a vzít osud do vlastních rukou. „V okrese jsem byl mezi prvními, kdo si šel pro živnost. Měl jsem malou prodejnu, s manželkou jsme postupně začali budovat zázemí a podnikání se rozrůstalo.“ Brzy zjistili, že když nabídne zákazníkům kvalitní výrobky, mezi lidmi se to rychle rozšíří.

„Předtím do prodejny přišlo pár lidí, ale záhy po otevření ve vlastním jsme měli frontu až za roh,“ vzpomíná Oldřich Čejka. Lidé si k němu od té doby chodí nejen nakoupit, ale i pro radu. „A to mám nejraději, když s nimi mohu probrat, co na svíčkovou, co na gril, co na ptáčky. Je pak vidět, jak se spokojení vrací. To pro mě byla vždycky největší odměna,“ dodává. 

Řeznictví se postupně rozrostlo do osmi prodejen v regionu (například v Chrasti u Chrudimi, Pardubicích nebo Prosetíně) se 61 zaměstnanci a vlastní jídelnou v Pardubicích. „Dřív jsme měli jen prodejny, ale dnes dodáváme i do pražských řeznictví, restaurací i hotelů. Vědí, že naše výrobky stojí na kvalitě a chuti,“ vysvětluje.

Vlajkovou lodí Řeznictví a uzenářství Oldřich Čejka jsou výrobky, se kterými začínali a které mají kořeny v recepturách dědečka Josefa. „Největším lákadlem vždycky byla naše vyhlášená tlačenka, pečená sekaná a vinná klobása. Máme sešit, kde jsou ještě dědovy původní recepty,“ popisuje Oldřich Čejka s tím, že se k recepturám často vrací. „Prostě mají hlavu a patu.“ 

K vínu i k pivu

Jedním z nejnovějších hitů jsou Čertovské tyčinky – malé pikantní klobásky, které získaly ocenění Regionální potravina roku 2024 v Pardubickém kraji. 

„S tímhle výrobkem jsme uspěli na celé čáře. Vymysleli jsme je jako něco praktického, co si můžete dát k vínu nebo jen tak na posezení. Jedna paní z Moravy mi říkala, že jsou u nich ve vinárně naprostým hitem k vínu. A já říkám, že k pivu jsou taky skvělý,“ vypráví Oldřich Čejka. 

Kvalita surovin je pro jeho řeznictví klíčová. „Regionální potravinu jsme získali již podruhé a je to pro nás satisfakce, že svoji práci děláme dobře, a motivuje nás to stále přicházet s něčím novým,“ dodává. „Všechno maso je z českých chovů. Máme jatka kousek od nás, stejně tak farmy, odkud bereme hovězí. Je to lokální a férové. Mladí zákazníci dnes víc řeší, odkud jídlo pochází, a my se jim snažíme říct co nejvíc. Rádi se ptají, my rádi odpovídáme.“ 

Dnes už je ve firmě zapojen i Čejkův syn Martin. „Viděl jsem v něm talent už odmala. Už jako kluk měl za pultem gesta a způsob komunikace přesně jako můj táta. Když jsme rozjížděli prodejnu v Chrudimi, nechali jsme ho tam rok a tržby okamžitě šly nahoru. Ví, jak na lidi, co jim nabídnout,“ pochvaluje si. Navíc syn přišel s cennými nápady na propagaci. „Začali jsme být vidět i na sociálních sítích. Tohle už není moje parketa, ale obdivuju, jak to zvládá,“ přiznává Oldřich Čejka. 

A budoucnost? „Martin má dvě dcery, doufám, že tradice bude pokračovat. Po mamince máme v rodině linii skvělých řeznic, takže šance tu je. Já už si chci jen užít klidný důchod,“ dodává.